foto: Kocvera Tadeáš 5. D

Archeologie – pozoruhodná věda

Po nálezu keramiky v Klánovickém lese, o kterém jsem psal v minulém čísle, jsem se začal víc zajímat o to, co archeolog vlastně dělá. Proto jsem oslovil doktora Tomáše Klíra, s nímž jsem svůj nález konzultoval.

Chtěl jste být archeologem už od dětství?

Jako malého mne velmi zajímala minulost, kterou jsem viděl romantickýma očima. Představoval jsem si ji podle knížek, obrázků, historických dobrodružných seriálů a filmů. Vůbec jsem ale netušil, že výzkum minulosti si lze zvolit jako povolání a že i archeolog je povolání. Filmy o Indianu Jonesovi se za mého dětství ještě nepromítaly a ani později jsem žádný neviděl. Nejvíce jsem chtěl být asi hajným.

Ve 13‒14 letech jsem pak na jednom poli nalezl spoustu zlomků keramiky ze všech možných pravěkých období, od nejstarších zemědělců až po dobu římskou, a začal jsem také spolupracovat s okresním muzeem. Od 16 let jsem se v létě účastnil archeologických výzkumů jako brigádník, ale svůj čas jsem jinak stále dělil mezi historii a jiné zajímavé předměty (chemie a fyzika). V 18 letech jsem se rozhodl pro studium historie.

Co jste musel vystudovat, abyste se mohl stát archeologem?

Vystudoval jsem magisterský dvouobor historie-archeologie a doktorský studijní program pravěká a středověká archeologie na Filozofické fakultě UK. Základní vzdělání jsem doplnil ještě studiem v zahraničí (ve Vídni a Aarhusu).

Co je na archeologii nejzajímavější?

Dobrá otázka. Samozřejmě, jak pro koho. Myslím, že díky ní lze objevovat zmizelé a zcela netušené světy. A navíc často dost dobrodružným způsobem.

Nebo jinak. Jako lidé máme jen několik možností, jak komunikovat a jak vstupovat do vztahů s ostatními lidmi. První možností je jazyk, druhou gesta a třetí hmotná kultura. Archeologie je sice vědou o „archeologizované“ hmotné kultuře, ale nesmírně zajímavé je právě studium toho, jak lidé v různých situacích střídavě využívají a manipulují jazykem a hmotnou kulturou. Tady si vždy vzpomenu na prof. Higginse a plukovníka Pickeringa z Pygmalionu, jak vytváří novou Lízu díky jazyku, chování a oblečení. Upřímně myslím, že nejzajímavější poznání vzniká na průsečíku lingvistiky a archeologie. Ale to asi není ta pravá archeologie:-).

Na jakém nejzajímavějším projektu jste pracoval?

Jako zajímavé mně vždy přišly projekty, které mapovaly a interpretovaly lidské památky uchované dodnes v krajině v podobě nenápadných terénních tvarů. Lze je zkoumat i bez archeologického odkryvu, který jinak vše nenávratně zničí. V této souvislosti si vzpomínám zvláště na výzkum života v extrémně drsných podmínkách, konkrétně na výzkum jedné zaniklé středověké vsi ležící vysoko na temeni Krušných hor.

Máte nějaký archeologický sen?

Možná ani ne tak archeologický, jako obecně historický. Rád bych propojil studium toho, jak lidé aktivně využívali hmotnou kulturu a jazyk při vytváření „sociálních reality“. Druhý sen je jiný, ale také ne čistě archeologický. Rád bych prohloubil poznání středověké a novověké společnosti a zjistil, jak hluboké kořeny má krajina, která nás obklopuje, společnost, ve které žijeme, a demografický vývoj, jehož jsme součástí.