Jak vznikly koledy aneb koledy ve středověku

Vánoční koledy jsou jedny z prastarých zvyků, které naši předci předávali dál a dál, z pokolení na pokolení, ale jak dostaly svůj název?

Koleda z lat. Calendae (den zimního slunovratů). Koleda je píseň, která se zpívala během křesťanských svátků. Tradiční koledy mají silnou melodii, založenou na sborových vzorech. Nejdříve je zpívali na den zimního slunovratu, poté na každý křesťanský svátek. Koledníci chodili do jednotlivých domů, kde přáli štěstí. Pak se začalo koledovat jenom na vánoční dobu a později i během adventu. Koledy se předávaly ústně, potom i písemně. Nejstarší záznamy koled pocházejí z 12. století a jejich původ můžeme najít v jednotlivých gregoriánských zpěvech. Najdeme je v rukopise v knihovně pražské metropolitní kapituly u sv. Víta. Podle legendy autorem první koledy byl mnich František z Assisi, později svatý. Je známý tím, že byl první, u koho se objevila stigmata. Jsou to rány na těle, kdy Ježíši Kristu byly způsobeny během ukřižování. Obvykle koledy zpívaly děti. Obcházely jednotlivé domy a ulice a koledovaly. Zejména koledovaly o výslužku, jídlo nebo pití. Tento zvyk se zachoval i dodnes, například v některých vesnicích. Později se koledy staly označením pro vánoční píseň s náboženským obsahem. Takže na vánoční dobu (zejména na Štědrý den) se koledy zpívaly i v církvi. Koledy ve středověku šířili potulní žáci.

Jeden z nejznámějších (ale už barokních) skladatelů byl Adam Václav Michna z Otradovic. Napsal koledu „Narodil se Kristus pán“, která později zlidověla.