Zajímavosti o Velikonocích

 

Datum Velikonoc se každý rok mění, protože se řídí podle lunárního kalendáře, ne podle slunečního. Základní pravidlo zní: Velikonoční neděle připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Konkrétně to znamená:

-jaro začíná 21. března (jarní rovnodennost),

-první úplněk po tomto datu je klíčový,

-následující neděle po tomto úplňku je Velikonoční neděle.

Takto mohou Velikonoce připadnout na datum mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Svatý týden:

Květná neděle – Ježíš přijíždí do Jeruzaléma, končí čtyřicetidenní půst, začíná Svatý týden.

Modré pondělí – mělo by se začít s velikonočním úklidem, pro křesťany byl tento den symbolem volného dne, kostely se zdobily modrým a fialovým suknem.

Šedivé/žluté úterý – v obou případech se název odůvodňuje počasím typickým pro tuto dobu (může být jak slunečno, tak zataženo), uklízelo se a vymetaly se pavučiny, příprava na svátky.

Škaredá/sazometná středa – den, kdy Jidáš zradil Ježíše, tento den se vymetaly komíny – tento zvyk byl spojen s vyháněním zlých sil, v českých zemích se tradičně pečou jidášky – pečivo, které připomíná smyčku, na které se Jidáš oběsil.

Zelený čtvrtek – Poslední večeře, během večerní mše naposledy zvoní zvony, pak se odmlčí až do Velikonoční vigilie – říká se, že „Zvony odletěly do Říma“. Zvuk zvonů je v tomto období nahrazen dřevěnými řehtačkami. Na Zelený čtvrtek by se měl jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv – to zajistí zdraví na celý rok.

Velký pátek – Ježíš umírá na kříži, den smutku, neslaví se mše svatá, nekonají se pohřební obřady, v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami – traduje se, že se tento den měly otevírat hory, které vydávaly poklady, nemělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována, nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.

Bílá sobota – ticho u hrobu, večer začíná oslava, značí den, kdy Ježíš ležel v hrobě, podle tradic by se měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a plést pomlázky (na pomlázku by se měla uvázat jedna bílá stuha).

Velikonoční neděle – Ježíš vstal z mrtvých, největší slavnost křesťanského církevního roku, lidé tradičně do kostela přinášeli velikonoční pokrmy, zejména mazance, beránky, velikonoční vajíčka, a nechávali je světit, na Boží hod velikonoční se lidé často navštěvovali a obdarovávali se drobnými dárky.

Velikonoční pondělí – lidové tradice, pomlázka-“pomlazení“.

Velikonoce na Ukrajině

Ukrajinské Velikonoce jsou jedním z nejdůležitějších a nejjasnějších křesťanských svátků na Ukrajině, symbolizující zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Má hluboké náboženské a kulturní tradice, které se předávají z generace na generaci.

Hlavní tradice ukrajinských Velikonoc:

1. Velikonoční vajíčka a kraslice - lidé malují vajíčka — pysanky — symbolickými vzory. Jsou symbolem života, jara a vzkříšení. Velikonoční vajíčka jsou jednoduše malovaná vajíčka, většinou jednobarevná.

2. Velikonoce - speciální velikonoční chléb, pečený ve formě kulatého bochníku, je zdoben křížky a vzory. Velikonoce symbolizují tělo Kristovo.

3. Posvěcení koše - na Bílou sobotu nebo v neděli za svítání nosí věřící do kostela košík se svátečními pokrmy: velikonoční koláč, vejce, klobása, máslo, sýr atd. Kněz jim požehná, načež rodina přeruší půst.

4. Zdravím vás

Lidé se navzájem zdraví slovy: Kristus vstal z mrtvých! — Opravdu vstal z mrtvých!

5. Slavnostní snídaně - po dlouhém půstu se rodina schází u velikonočního stolu a začíná jídlo posvěceným vajíčkem.

Kristus vstal z mrtvých! Svět se raduje,

Je slyšet zvuk kostelních zvonů.

Jaro kvete, duše zpívá,

V srdci ožila naděje.

Nosí svaté kočky do kostela,

Velikonoční vajíčka, velikonoční koláče, klobásy.

A v srdci - mír a štěstí,

Protože On je vzkříšen – život nezmizí!