foto: rampouchy

Step - jediný tanec, který můžete nejen vidět, ale i slyšet

Se stepem jsem se seznámila již před jedenácti lety díky své babičce, která zamlada chodila do studia, v němž právě otevřeli stepařský kroužek. Mamka mě tam přihlásila, a tak jsem začala se stepem. První rok jsme dělali spíše rytmickou a taneční průpravu, protože rytmus je u stepu velmi důležitý, ostatně jako u všech dalších tanců. Zhruba po jednom roce nám dali "stepky" a začali jsme se učit různé údery. Přiznám se, že už ani nevím, jak byly těžké, ale teď už mi přijdou jednoduché. Asi první dva roky jsme stepovali spíše pro zábavu a měli jsme občas nějaká vystoupení. Poté přišly soutěže. Já jsem od začátku, co stepuji byla ve formaci, a to s těmi samými lidmi, se kterými jsem až do teď. Ve formaci může být 8 až 24 lidí. Další kategorie jsou například sólo, dueto, trio a malá skupina, ve které musejí být minimálně 4 lidi a maximálně 8. Dále se ve stepu také dělí věkové kategoie a to na děti, juniory, adults1 a adults2. Náš první velký úspěch byl, když jsme se dostali na mistrovství světa konané v Německu a umístili jsme se na 6. místě. Od té doby jsme se začali zlepšovat a naše formace měly větší úspěchy. Během doby, co stepuji, jsem byla jednou v malé skupině, se kterou jsme byli na mistrovství světa také na 6. místě. Ale to jsme nevěděli, že můžeme být ještě lepší. Rok poté jsme jeli opět na mistrovství světa a postoupili jsme až do finále. Po finále bylo vyhlašování a my jsme nervózně čekali, jak to dopadne. Když vyhlásili všechna umístění do 4. místa, bylo jasné, že si odvezeme medaili! Poté, ale vyhlásili i třetí místo a naše formace to stále nebyla, z čehož jsme měli všichni obrovskou radost. No a pak se to stalo! Vyhlásili nás jako mistry světa. Byl to nezapomenutelný pocit stát na bedně, poslouchat českou hymnu a říkat si, že naše formace je nejlepší na světě. Po tomto úspěchu se nám začalo dařit a stále jsme získávali skvělá umístění. Pak ale přišla dospělácká kategorie a také vyšší úroveň. Báli jsme se, že už takové uspěchy nebudou a že třeba ani nepostoupíme. Nakonec to ale dopadlo dobře a opět jsme se dostali na mistrovství světa, kde jsme se umístili na krásném 4. místě, což nikdo z nás ani moc nečekal. Celkově jsme za dobu, co stepuji, získali několik krásných umístění a stali se třikrát mistry světa. Stepování mě opravdu baví.

foto: koně