Historie Úval

Úvaly (německy Auwal) jsou město ve střední části okresu Praha-východ. První písemná zmínka o obci se objevuje krátce před rokem 1300...

Úvaly

Úvaly jsou báječné město. A tak bychom vám o nich chtěly něco povědět. Poprvé se o Úvalech dozvídáme z roku 1290. V roce 1541 už byly Úvaly městečko a od roku 1654 dokonce městys. V roce 1754 vznikla v Úvalech poštovní stanice v hostinci U Českého lva. Tehdy na vídeňské silnici pošta zastavovala v Běchovicích, Úvalech i v Českém Brodě. V roce 1854 byl v Úvalech založený i poštovní úřad. Pro Úvaly bylo hodně významné období v roce 1844-45, kdy se stavěla železniční trať Praha - Olomouc. 20. srpna 1845 projel přes Úvaly z Prahy do Olomouce první vlak. Jan Perner byl stavitel a projektant železničních tratí a stavěl mimo jiné i tuto trať. Až budete procházet podchodem, pozorně se podívejte na malby a určitě si ho všimnete. Bohužel nešťastně zahynul při jedné z prvních jízd vlakem právě na této trati. Vyklonil se za jízdy z vagónu, udeřil se do hlavy a několik dní na to zemřel. V roce 1969 byl městys Úvaly povýšen na město. Úvaly během své dlouhé historie zažily spoustu požárů. Například v roce 1607 vyhořela polovina městečka.

Škola

V kronikách se mluví, že roku 1342 byl vysvěcen chrám, ale o škole není zmínky. Podle všeho byla zřízena za Marie Terezie. Ve staré kronice je uvedeno: „Školní stavení bylo roku 1783 postaveno z kamene a roku 1825 obnoveno. Stojí východně od kostela, pokryto je šindelem a sestává se ze dvou oddělení“. Ve škole se tehdy vyučovalo hlavně náboženství, čtení, psaní a počty, ale i ruční práce. Často se vyučování nekonalo, protože nebylo dříví na topení - to už se nám v dnešní době určitě nestane. V září roku 1847 po jedenácté hodině dopoledne vypukl oheň v nedaleké stodole a shořela i škola. Prozatímně se vyučovalo jinde. Po celou dobu se usilovalo o stavbu nové školy. Ve škole se nezapomíná ani na děti z nemajetných rodin, 4x týdně se vařily polévky, pan Rosenbaum vozil ze svého statku žákům mléko, teď máme zase ovoce do škol a mléko si můžeme koupit v automatu. Pro chudé děti byly každoročně pořádány sbírky ošacení, prádla, bot a učebnic. Žáci 1. třídy každoročně dostávali vkladní knížku s vkladem 5 Kč. Později byla využívána tělocvična Sokola, tak jako dnes. Na školách byl povinně vyučován německý jazyk, jehož počet hodin každoročně stoupal - představte si, že byste měli 8 hodin němčiny týdně! Za 2. světové války naši školu zabrali němečtí vojáci. Po válce se vyučování pomalu vracelo do starých předválečných kolejí. Vrátily se oslavy narozenin T.G.M. a jiných předválečných zvyklostí. Žáci vysazovali lesní stromky, opravovali hřiště a pomáhali při polních pracích. Roku 1952 se začala stavět školní jídelna a družina. Umíte si školu bez těchto dvou částí vůbec představit? Později byla naplánována další přístavba školy, která však byla uskutečněna mnohem, mnohem později. A jak to vypadá teď, sami dobře víte.

Králičina

Přírodní park Škvorecká obora-Králičina je chráněné území u našich Úval. Jeho jihovýchodní částí protéká v zaříznutém údolí potok Výmola.

Ochrana území přírodního parku byla prohlášena v únoru 2009. Území je silně zarostlé a vyskytují se zde vzácné rostliny jako např. krtičník křídlatý. Jedná se o pozůstatek bývalé obezděné obory pro chov jelenů a daňků, zřízené na přelomu 17. a 18. století majiteli škvoreckého panství. Dochovala se vstupní brána s lichtenštejnským erbem. Na ostrohu nad ústím bezejmenného potůčku do Výmoly lze spatřit terénní pozůstatky středověkého hrádku Skara, na místní cestě při jihozápadním okraji území přemosťuje Výmolu kamenný dvouobloukový mostek z roku 1842. Ve Škvorecké oboře se též nalézá drobný pramen Květnická studánka. Začíná jaro a tím i doba, která se hodí na procházky. Až budete mít čas, nezapomeňte se zajít podívat na Králičinu, nebo třeba vylézt na rozhlednu Vinici a porozhlédnout se po našich Úvalech.