Vánoce v Evropě

 

Naše vánoční putování po Evropě začínáme v Chorvatsku - zemi letních dovolených. Vánoce jsou zde Božič a Štědrý den se jmenuje Badnjak, jako „bdění“, protože v ten den se umisťoval do domů hořící pařez a lidé bděli, aby jim oheň neuhasl. Z pohanských dob se dochoval zvyk setí pšenice na sv. Lucii. Ta je pak pod vánočním stromkem a vyklíčené zrní se pak sype ptáčkům. V tento den se strojí stromek a všichni se připravují na příchod Ježíše Krista. Ke štědrovečerní večeři se podává treska, jiné ryby nebo chobotnice. Samotné vánoční svátky začínají v této katolické zemi půlnoční mší a dárky si rozdávají až 25. prosince ráno, přináší je Djed Božičnjak. A děti jdou do školy až 10. ledna.

Viky Adamusová a https://www.novalja.cz/chorvatsko/

V Albánii mají pro Vánoce název ,,Krishtlindjet“, ale nemají dlouhou tradici, protože komunistický režim náboženským svátkům nepřál. Proto ani nebývá tak okázalá výzdoba v ulicích jako v jiných zemích. V dnešní době se náboženské rozložení populace dělí mezi křesťany a muslimy. Není však výjimkou, že obě vyznání oslavují Vánoce se stejným zápalem. Štědrý den je v Albánii 24. prosince, Vánoce začínají půlnoční mší. 25. prosinec je poté brán, jako nejvýznamnější svátek roku. Sváteční stoly jsou plné chutného jídla a desertů, jedno z jejich nejtradičnějších a nejchutnějších je sladká baklava, plná ořechů. Vánoční dárky v Albánii nosí Babagjyshi i Vitit te Ri připomínající Santa Clause.

Zlata Lacková a https://www.vanocnisen.cz/vanoce-v-albanii/

Ve Švédsku zase mnozí vyzdobují svá okna červenými papírovými hvězdami, svícnovými stojany a sněhovými lucerničkami. Dívají se na televizi, kde každý den již od 50. let mohou sledovat jeden díl Adventního kalendáře - seriálu nejen pro děti. Julafton - Štědrý večer probíhá podobně jako u nás. Ráno se zdobí vánoční strom, ale již odpoledne se většina rodin sejde u televize, aby zhlédla vánoční díl seriálu My kačeři z Kačerova z roku 1958, který se od roku 1960 vysílá každý rok ve státní švédské televizi. Na večerním stole nechybí vánoční šunka, vepřové párky, tlačenka, masové kuličky nebo chléb namočený v šunkovém vývaru. Kromě toho tam jsou i ryby, např. nakládané sledě doplněné bílou omáčkou, ale také zelím, rýžovým pudinkem či kaší s mandlemi. Dárky nosí stařeček Jultomten, kterého doprovázejí skřítci. Na sv. Lucii ale stále někteří Švédové provozují pohanské zvyky z dob Vikingů.

Filip Matuška a https://www.jc-correct.com/

Zajímá vás, jak vypadají Vánoce v Německu? My vám to povíme. Vánocům se říká Christkind neboli Ježíšek, který nosí dárky na jihu, na severu ale nosí dárky Weinachtsmann, má zrzavé vlasy i vousy, dlouhý plášť s kapucí a cestuje na divokém větru. Zvyk strojení stromečku a také adventní kalendář se k nám dostaly právě z Německa, takže v tom se od Česka neliší. Na jejich stole se často objevuje pečená husa, kachna nebo klobásy se zelím a knedlíky, ryby a bramborový salát. Více než 300 let se v německých domácnostech připravuje vánoční štola, samozřejmě perníčky, vánočky a nebo skořicové sušenky s názvem Spekulatius.

Nelly Ondruchová a https://www.porovnej24.cz/

Štědrý den se ve Velké Británii slaví 25. prosince na narození Ježíše Krista. Ten den ráno si děti rozbalují dárky, které jim donesl Father Christmas - Otec Vánoc - ten má na sobě červené oblečení a pytel s dárky, podobně jako Santa Claus. Ve Velké Británii před Vánoci lidé balí dárky, dávají na krb punčochy a zdobí strom. Na svátečním stole mívají pečenou krůtu, brambory, pastinák a další zeleninu. Po hlavním chodu přichází dezert v podobě pudinku, který je plněný sušeným ovocem a ořechy. O svátcích navštěvují své příbuzné. Silvestra slaví u hodin Big Ben, které o půl noci začnou bít a a vypukne velký ohňostroj a velké oslavy.

Terka Švestková a https://www.radynacestu.cz/

A jak vypadají Vánoce v Holandsku? Zajímavě ... Představte si Vánoce bez sněhu, bez cukroví, bez kapra a někdy dokonce i bez dárků.

Štědrý den/večer není v Holandsku svátkem, a tak většina lidí tráví tento den v práci. Na některých místech zdobí stromeček, zpívají koledy a s dobrým drinkem se scházejí na náměstí. Děti ale dostávají dárky už na Mikuláše, takže pod stromečkem už bývá maximálně nějaká drobnost.

A protože děti už všechny dárky dostaly na Mikuláše, pod stromečkem najdou maximálně nějakou drobnost.

Adél Valentová a https://baars.cz/

Štědrovečerní večeře ve Finsku připomíná švédský stůl: každý si bere, na co má chuť. Najdete tu pečenou šunku, zeleninové casserole a rybu na různé způsoby. Kromě toho se jí rýžová kaše a kdo ve své misce objeví mandli, ten si podle pověry musí něco přát. Vánoční den tráví Finové u televize, ale ještě raději ve vyhřáté sauně. Stromeček si většinou sami vypěstují na zahradě. Ty nosí Joulupukki, což v překladu znamená doslova „vánoční kozel“. Mezi oblíbené dárky patří například deskové hry nebo stírací losy. Po večeři je čas na dárky.

Nikde nechybí vánoční stromek, kolem něj se soustřeďují veškeré oslavy. Stromek je celý bílý.

Radka Adamcová a https://www.bewooden.cz/

Zůstáváme na severu - v Lotyšsku. Štědrý den se zde řekne Ziemassvētku vakars a dárky nosí Ziemassvētku vecītis - Otec Vánoc. Mezi moderní tradice, které Lotyši dodržují, patří zdobení vánočního stromku. Vánoční večeře v Lotyšsku má 12 chodů. Začíná se oplatkou s medem a nesmí chybět typická vánoční jídla jako kapustnice, klobása a sladkosti. Dárky se rozdávají po večeři a pak všichni tráví čas společně v rodinném kruhu. Právě z Lotyšska pochází tradice zdobení vánočního stromečku, odkud se tento zvyk rozšířil do Německa a dalších zemí. Neví se přesně, kdy a kde byl první stromek ozdoben, ale první dochované doklady jsou z roku 1510. Podle nich byl strom ozdoben papírovými a sušenými květy, stužkami a také ovocem. Mezi tradice patří lití olova a po Štědrém dnu chodí po vesnici maskované průvody, zpívají a tancují a vyhánějí tak zlé duchy.

Dyma Thachtai a https://junior.rozhlas.cz

A než se vrátíme domů, podíváme se na Slovensko. Vánoce jsou tu významným svátkem, stejně jako pro většinu obyvatel křesťanských zemí. Vánoce začínají 24. prosince a končí na svátek Tří králů dne 6. ledna. Štědrý den je postním dnem, hlavním jídlem je až večeře. Pod ubrus se dávají šupiny z kapra, aby rodina měla přes rok dostatek peněz. Večeře by měla mít 12 chodů, jako počet apoštolů. V průběhu večeře by od stolu neměl nikdo odcházet. Před hlavním chodem se překrájí jablko – když se v něm objeví hvězdička, znamená to štěstí. Nejdříve se jí oplatky, na které se natírá med pro sladký život a česnek pro zdraví. Typickou polévkou je kapustnica, hustá polévka z kyselého zelí. V některých domácnostech se do ní ještě přidávají sušené švestky, houby nebo smetana. Jako hlavní chod se podává kapr s bramborovým salátem. Na závěr hostiny se podávají různé zákusky, koláče a opékance –⁠ pečené kuličky, které se zalijí mlékem a posypou mákem. Před začátkem štědrovečerní večeře si členové některých domácností udělají na čelo malý křížek medem, aby na sebe byli všichni hodní. V minulosti děvčata chodívala ke chlívu s prasaty, kopnou do dveří chlíva a kolikrát se prase ozve, za tolik let se podle tradice dívka vdá. Někde se tento zvyk vykonává i dnes.

Vojta Vícha a Zoltán Draškovič a Wikipedie

A jsme doma. Vánoce v České republice - stromeček zdobíme řetězy a hlavně skleněnými ozdobami (baňkami), jejichž výrobou je ČR proslulá. Dárků se dočkáme po postním Štědrém dni hned po štědrovečerní večeři - 24. prosince. Ve většině domácností nosí dárky Ježíšek.

Na Štědrý den se většinou snídá vánočka a na oběd cokoli bez masa. Na večeři je smažený kapr, losos, nebo dokonce kuřecí řízky. K tomu se podává bramborový salát. Během dne a po večeři pojídáme cukroví. Z tradičních zvyků se v ČR nejčastěji lije s olovo, nebo pouštějí lodičky ze skořápek ořechů. A co je nejdůležitější? Vánoce mají být časem STRÁVENÝM S RODINOU!!!

Maty Raisigl