foto: Typický řecký dezert.

VÁNOCE V EVROPSKÝCH ZEMÍCH

 

V České republice Vánoce slavíme 24.12., jíme kapra nebo řízek s bramborovým salátem a dárky nám nosí Ježíšek. Ne všude je to ale stejně, jak je to v jiných státech Evropy?

Francie

Ve Francii se 24.12. normálně chodí do práce a večer mají velkou večeři. Po předkrmu, který tvoří nejčastěji kachní paštika, následuje hlavní chod, což bývá uzený losos, humr a ústřice či pečená krůta s kaštanovou nádivkou.A nakonec dezert, což je „vánoční poleno” - jakási roláda ve tvaru klády a na vánoční tabuli samozřejmě nesmí chybět víno.

Po večeři následuje půlnoční mše a trávení času s rodinou. 25.12. jsou ráno pod stromečkem dárky, které nosí pére Noël (Otec Vánoc).

Švédsko

Ve Švédsku se jako u nás slaví Vánoce 24.12. Ráno se zdobí vánoční stromeček a potom se jde koukat na televizi. K štědrovečerní večeři se podává vánoční šunka, párky, tlačenka, masové kuličky a také „dopp grytan” neboli chléb namočený v šunkovém vývaru, pak se podávají i ryby.Mezi švédské cukroví patří třeba pepparkakor, lussekatter, mandelmusslor nebo polkagriskola. Po štědrovečerní večeři si Švédové rozbalují dárky, které nosí vánoční skřítek.

Albánie

Štědrý den se v Albánii slaví 24.12.

Vánoce se v Albánii slaví skromněji, ale nechybí půlnoční mše.

Kolendra je vánoční zvyk kde děti obcházejí domy, klepou na dveře dřevěnými kladívky a zpívají. Za to pak dostanou koledu v podobě sladkostí.

Per ndjesa je zvyk, ve kterém se mladší sourozenci omlouvají starším za jejich špatné chování v roce a tím žádají o odpuštění.

K večeři se podává zelenina, luštěniny, pečivo, ryby a potom baklava, což je sladký a křupavý dezert. V Albánii nosí dárky Babagjyshi.

Řecko

V Řecku Vánocům předchází 40denní půst, kdy se nejí maso, mléko a vejce. Vánoce jsou pak tedy opravdu časem hojnosti a dobrého jídla. Tradičním řeckým cukrovím jsou v období zimních svátků zejména melomakarona, kourambiedes a mandlová kolečka - amygdalota. Na svátečním stole také nesmí chybět obdoba naší vánočky - chrisopsomo.

Pěkným zvykem je krájení novoroční pity - koláče z listového nebo třeného těsta, v němž je zapečená mínce. Ten, komu mince připadne, bude mít podle pověry v následujícím roce štěstí a bude se mu dařit, na co sáhne.

Koledníci, kteří chodí po vesnicích, přináší do domu štěstí, proto jsou vítáni a štědře obdarováni. A všichni si přejí „CHRONIA POLLA“!

Slovensko

Podobně jako v České republice, i na Slovensku se drží 24. prosince půst. Pod ubrus se u večeře dávají šupiny z kapra, aby měla rodina následující rok dostatek peněz. K večeři se obvykle podává kapustnica, což je hustá zelná polévka. Následuje kapr s bramborovým salátem. Před začátkem štědrovečerní večeře si členové některých domácností udělají na čelo malý křížek medem, aby na sebe byli všichni hodní.