Miroslav Singer

Miroslav Singer je pro mě symbolem generace českých protržních ekonomů, byť studoval VŠE v Praze ještě za dob socialismu.

Vystudoval pražské gymnázium Arabská a Vysokou školu ekonomickou v Praze – obor matematické metody v ekonomii, doktorské studium absolvoval na University of Pittsburgh, kde získal titul Ph.D., jelikož zde mohl studovat z důvodu kontaktů s Janem Švejnarem. Před sametovou revolucí působil v Prognostickém ústavu jako studentská pomocná vědecká síla a spolupracoval zde například s Vladimírem Dlouhým. Původně působil jako ředitel společnosti Expandia a v poradenské firmě Pricewaterhouse ČR. Přednášel v CERGE-EI a nyní přednáší na Fakultě financí a účetnictví na VŠE v Praze. S platností od 13. února 2005 byl Miroslav Singer jmenován členem bankovní rady České národní banky a jejím viceguvernérem. 18. června 2010 byl prezidentem Václavem Klausem (s účinností od 1. července 2010) jmenován guvernérem banky po odstupujícím Zdeňku Tůmovi. Singer se tehdy stavěl zdrženlivě k zavedení eura v Česku.

Singer je označován za velmi kontroverzní osobu z důvodu tzv. korunové intervence, která trvala od roku 2013 do roku 2017. O co šlo? ČNB má ze zákona dohlížet na cenovou stabilitu (v jejím podání inflace na 2 %). V ekonomice tehdy byly patrné deflační tlaky, vysoká nezaměstnanost a ekonomická krize. Centrální banka tak snížila základní úrokovou sazbu (2T repo sazbu) na 0,05 % - na technickou nulu. Avšak stále zde panovalo riziko deflačně-recesní spirály, které se například vyskytlo ve Spojených státech ve 30. letech a způsobilo Velkou hospodářskou depresi. Podle Miltona Friedmana se mohlo jednat o běžnou krizi, kdyby americká centrální banka (Fed) zareagovala včas. To se bohužel nestalo z důvodu záchrany zlatého standardu, který Fed držel vyššími sazbami, což v danou situaci dopadalo velmi negativně na reálnou ekonomiku. Tomuto scénáři se tuzemská centrální banka chtěla vyvarovat, a tak vymýšlela co dále. Jako jedna z možností se jevily záporné úrokové sazby, ale ty by mohly negativně dopadnout na bankovní sektor, jelikož při záporném úročení vkladů by si obyvatelstvo peníze z bank mohlo rychle vybírat. Druhá možnost však zněla lépe – devizová intervence. Co to znamenalo? Česká národní banka začala intervenovat na forexovém trhu takovým způsobem, aby vytvořila poptávku po eurech a nabídku korun, díky čemuž začala koruna oslabovat. Svou intervenční hranici si stanovila na 27 korunách za euro, přičemž další oslabení nad touto hranicí bylo povoleno a záleželo pouze na trhu. Avšak při posílení pod tuto hranici by centrální banka nepřipustila. Neměla pro tuto operaci omezený prostor? Neměla, jelikož korun si může vytvořit, kolik chce. V jiné situaci se ČNB nachází dnes, kdy zaznívají hlasy o tom, že by měla intervenovat na trhu tak, aby korunu posílila. Pro toto naopak omezený prostor má, jelikož nemůže vytvořit nekonečné množství eur na to, aby je rozpustila na devizový trh. V tomto smyslu však funguje jiná pobídka v podobě vyšších úrokových sazeb, kde strop teoreticky není a při jejich zvedání se koruna stává atraktivnější, přičemž posiluje.

Lze pochopit fakt, že některým zájmovým skupinám se toto opatření nelíbilo, jelikož krátkodobě jim oslabená koruna zdražila zboží, což v kombinaci s vysokou nezaměstnaností nepůsobilo pro lidi bez práce pozitivně. Dlouhodobě jim to však naopak pomohlo, protože depreciační tlaky korunu oslabily, čímž byl podpořen export a potažmo zahraničně-obchodní bilance, a s tím se vázalo vytvoření nových pracovních míst. Je nepochopitelné, že například největší odborová centrála v zemi proti tomuto opatření, které snížilo nezaměstnanost, bojovala. Na druhou si musíme říct, že i ekonomická obec je v pohledu na toto téma stále rozdělena a tyto intervence České republice nepomohly z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti, jelikož tuzemští vývozci nemuseli na zahraničních trzích konkurovat kvalitou, nýbrž cenou. Je to však daň za to, že jsme se nedostali do trvalejší deflace. Někteří tento krok vyčítají Singerovi stále.

Osobně jsem s Miroslavem Singerem dělal rozhovor pro Týdeník Forum, v jehož redakci externě působím. Z jeho vystupování a názorů bych ho označil za pragmatického člověka s vysokým intelektem a pevnými názory na měnovou politiku a celkovou ekonomiku.

Od července 2016 jej na postu guvernéra ČNB vystřídal Jiří Rusnok. Miroslav Singer stále působí jako přednášející na VŠE a pracuje jako hlavní ekonom v Holdingu Generali.