englishPražské minerální prameny
V České republice se nachází mnoho lokalit s výskytem minerálních vod. Je toho tak hojně využíváno v lázeňství a v byznysu. Minerální voda jako taková je ta voda, která obsahuje vyšší množství rozpuštěných látek, nebo je proplyněná, nebo má vyšší teplotu, nebo se vyznačuje vyšší radioaktivitou. V ČR se minerální prameny nevyskytují všude, nýbrž jen na různých místech (Krušné hory, Slavkovský les, Haná, Chřiby, Ždánický les, Nízký Jeseník, Kolínsko), tím pádem se vyhýbají např. Praze, Vysočině a Jihočeskému kraji. Avšak existují i výjimky, kdy se na těchto prázdných lokalitách, přece jen nějaký minerální pramen objeví. Dnes se zaměříme na Prahu, kde byť to málo lidí ví, v minulosti existovalo takových pramenů hned několik.
Takovou nejopravdovější minerálkou, svého času dokonce i stáčenou a vyváženou, byla tzv. Ocelovka v Braníku. V ulici Stará cesta pramenila údajně (snad u skály) u Maroldovy vily. Využívána byla v letech 1920 až 1931, kdy byl pramen zaslepen kvůli výskytu amoniaku (čpavku) ve vodě. Po prameni se slehla zem. Konkrétní místo výskytu také není známo, neboť popis „u domu čp. 80“, není nikde rozveden přesněji. Ve štolách za evangelickým kostelíkem by se snad měli nalézat studny vody Ocelovka, ale zda je toto tvrzení pravdivé mi není známo.
Dalším minerálním pramenem byla „Svatováclavská studánka“, zvaná Pučka. Nacházela se na nároží dnešních ulic Trojanova a Dittrichova na Novém Městě a byly nad ní dokonce vystavěny i lázně. Podle pověsti pramen vytryskl pod kopyty jelena, kterého při honu uštval sv. Václav. Pramen zanikl po vybudování městské kanalizace. Dodnes se však v podzemí domů v těchto místech voda objevuje. V garážích ve Václavské ulici je údajně studna s vodou podobného složení jako Pučka.
Další minerální vody se nacházely na Vinohradech. Léčivý železitý pramen Křížovka, nebo také Pštrosska, podle přilehlé usedlosti, se nacházel v místech dnešní dnešní ulice Italská a nacházely se u něj i lázně. Majitel nad ním vystavěl i antický pavilon. Bohužel stejně jako ostatní prameny, tak i tento v dnešní době neexistuje. Zanikla s ním i zmiňovaná usedlost. O kousek dál se v dnešních Riegrových sadech nacházela studánka Kanálka, ve stejnojmenné botanické zahradě. Voda ze studánky byla stáčena a prodávána. Studánka zanikla někdy na počátku minulého století.
Za zmínku stojí také podolská studánka Topolka, u které byla její voda přechodně označována za pitnou a přechodně za nepitnou. Ovšem rozpuštěné minerální látky obsahuje a její vodu údajně využívala i kněžna Libuše ve své lázni. Tato studánka se jako jedna z mála dochovala do dneška.
Dalším dodnes zachovalým pramenem je Mariánský pramen v Malé Chuchli, jehož voda se označuje za železitou a jezdí si pro ní mnoho Pražanů. Svého času byla i jediným zdrojem pro Malou Chuchli. Dokonce tu od 18. století existovaly tzv. Theodorovy lázně, jejichž budovy se dodnes zachovaly. Pramen vyvěrá ve stráni Chuchelského háje nad lázněmi v ulici V Lázních, v nově upraveném prameníku. Vlastní pramen se nachází o pár metrů výš v kapličce, ten je však nepřístupný.
Některé zdroje uvádí výskyt minerálních pramenů i na Smíchově (zaniklý slaný Ziegerův pramen v ulici Na Věnečku) a v Bubenči (železité zřídlo Kruggův pramen, Stromovka).