
LEVOBOČKOVÉ
Levobočkové jsou velice kontroverzní téma. Málokteří šlechtici neměli milenky a stávalo se, že tato osoba otěhotněla (v té době nebyla antikoncepce). Když se na to přišlo, tak se používal název paroháč pro daného šlechtice, ale občas se jim povedlo dítě zatajit. Ovšem co takové narození levobočka obnáší?
Když se to stalo, tak stojíme z hlediska genealogického před problémem. Rod nemusel díky tomu totiž zcela vymřít, ať už se o levobočcích vědělo nebo ne.
Dokonce sami Přemyslovci takto přežili až do r. 1521. Ptáte se, jak to, když měli vymřít v roce 1306? Přežít se jim podařilo díky opavské větvi, která pocházela od levobočka Přemysla Otakara II. Po smrti Valentina Hrbatého vymřela i opavská větev.
Spousta dalších rodů ovšem na tom byla podobně. Krásným příkladem byl Karel IV. v mládí, kdy platil za vyhlášeného sukničkáře. A jistě levobočky měl.
I šlechtičny měly své levobočky, samozřejmě většinou s jiným šlechticem. Některé historické zdroje dokonce uvádí, že (panenská) královna Alžběta I. měla sama levobočka. To znamená, že i již vyhynulé rody mají své žijící potomky.
Levobočkové to ovšem neměli moc lehké a kolikrát o svém původu nevěděli, ale i kdyby věděli, neměli právo na rodové jméno ani dědictví.
Ovšem i levobočci to mohli někam dotáhnout, příkladem je Vilém I. Dobyvatel, jenž byl levobočkem normanského vévody.
Závěr zní, že spousta potomků šlechty žije mezi prostým lidem.
Vojta Hastík