Halloween vs. Dušičky

Víte, jaký je rozdíl mezi Halloweenem a Dušičkami? Že ne?! Tak čtěte dál.

Halloween je původně keltský lidový svátek sahající až do doby před naším letopočtem. Den 31. října byl hranicí mezi létem a zimou. Keltové tento den vnímali jako pomezí, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Stavěli proto oltáře, které obsahovaly ptačí pera, či zvířecí lebky, a měly za účel navázat spojení s mrtvými. Svátek se v keltštině nazýval Samhain, a byl časem, kdy se duše zesnulých vrací domů a jejich příbuzní jim svítilnami z vydlabaných řep pomáhají na cestě do podsvětí. Na ochranu před zlými duchy se lidé převlékali do hadrů a malovali si obličeje. Svátku Samhain je nejvíce podobný Halloween slavený večer 31. října, den před křesťanským svátkem Všech svatých. Mnohé z původního Halloweenu se dochovalo dodnes. Lidé před svými domy staví malé oltáře v podobě vyřezávaných dýní, místo ohňů se zapalují svíčky. Taková dýně se nazývá (Jack-o'-lantern). Svátek se zachoval především v anglosaských zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku a Austrálii. Název vznikl zkrácením anglického „All Hallows' Eve“, tedy „Předvečer Všech svatých“.

Dušičky jsou vzpomínkou na všechny věrné zesnulé. Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově Dušičky, která připadá na 2. listopad, je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za duše v očistci. Liturgické obřady slouží v tento čas i Církev československá husitská, která vzešla z prostředí katolického modernismu po první světové válce.

Oslava Dušiček se odvíjí od slavnosti (svátku) Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. Historickým předchůdcem křesťanských dušiček byly u pohanských Slovanů ritualizované oslavy či hostiny, konané přímo na nekropolích na počest zesnulých předků.

Tak doufám, že tyto informace pro vás byly zajímavé a poučné.

Niky Rakušanová