englishVyvíjíme software, který pomůže s distanční výukou
Pandemie zásadně ovlivnila vzdělávání po celém světě přechodem na distanční výuku. V ČR byla v tomto ohledu situace obzvláště vážná, když dle statistik, které zveřejňuje UNESCO, trvala uzávěra škol 46 týdnů, což je nejvyšší hodnota v EU.
Text: JIŘÍ KOHOUT
Do popředí zájmu odborníků na školství, politiků i učitelů se dostává otázka, jak efektivní může být distanční výuka, co tuto efektivitu ovlivňuje a jaké kroky učinit, aby se celý proces výuky na dálku zlepšil. Odpověď na tyto otázky není jednoduchá, když je v českém prostředí hlavním problémem nedostatek dat ze standardizovaných testování. Jedinou ucelenější zprávu dosud prezentovaly společnosti PAQ Research a Kalibro, které provedly testování žáků 88 škol v oblasti matematické a čtenářské gramotnosti před pandemií v únoru 2020 a poté na přelomu května a června 2021. Zjistily, že u žáků pátých ročníků ZŠ v druhé vlně testování, kteří byli ovlivněni distanční výukou, došlo ke statisticky průkaznému zhoršení. Žáci byli zhruba o tři měsíce pozadu oproti stavu z roku 2020. Ukázalo se přitom, že výraznější propad zaznamenaly školy s nižším socioekonomickým statusem, menší propad byl pak ve školách, kde učitelé uváděli vyšší podporu při realizaci distanční výuky. Slabinou výzkumů založených na standardizovaném testování většího vzorku škol je, že obvykle nedokážou poskytnout bližší informaci o vlivu individuálních charakteristik žáků a učitelů a pojetí distanční výuky na efektivitu procesu výuky na dálku. I z tohoto důvodu jsme v rámci projektu Technologické agentury ČR udělali výzkum cílený právě na zkoumání faktorů, které ovlivňují efektivitu distanční výuky, a to včetně vlivu jejích různých forem na žáky. Cílem celého projektu je na základě statistické analýzy dat vytvořit volně dostupný softwarový nástroj, který po vložení dat o dané třídě učiteli poskytne informaci o tom, jak učit distančně a zároveň efektivně. Do výzkumu se zapojilo 35 učitelů pěti různých předmětů (Ma, Fy, Ze, Čj, Nj) a zhruba 1400 žáků ze 70 tříd. Zpracování dat v tuto chvíli ještě probíhá, je však již možné uvést dílčí závěry:
- 54 % žáků uvedlo, že se toho při distanční výuce naučili podstatně nebo trochu méně než při prezenční (nejvíce u němčiny – 58 %, nejméně u zeměpisu – 45 %). Celkem 15 % žáků naopak uvedlo, že se toho naučili podstatně nebo trochu více. Zároveň však 46 % žáků uvádělo zlepšení známek během distanční výuky, zatímco jen 15 % zhoršení.
- Distanční výuka podstatně více vyhovovala žákům, kteří uváděli, že se cítí lépe při online komunikaci a vyhovuje jim pocit soukromí. Pozitivní posun za normálních okolností „šedých myšek“ uváděli často i samotní učitelé. Naopak s úspěšností v online výuce výrazně negativně korelovalo tvrzení, že ve škole je snazší si nechat něco dovysvětlit, zatímco na dálku je hloupé se doptávat.
- Významným prediktorem vnímané úspěšnosti v distanční výuce byla i uváděná schopnost se soustředit (i při více on-line hodinách za sebou) a rozplánovat si práci. Jako překvapivě malý se naopak v našem výzkumu ukázal vliv vnímané podpory okolí (rodičů, učitelů, spolužáků).
- Z hlediska různých forem distanční výuky vyšší vnímaná úspěšnost slabě pozitivně korelovala s tím, jak často se zařazovaly aktivity , které vyžadovaly spolupráci skupiny žáků (např. skupinová prezentace žáků, společná příprava videa). Detailní výsledky budou zveřejněny v roce 2022, kdy už bude rovněž k dispozici i výše zmiňovaný software.
Autor je proděkanem pro strategii tvůrčí činnosti Západočeské univerzity v Plzni