
Matematika zábavně. V družině tvoří cyklomapu i rodokmen
Hejného matematika je součástí výuky na řadě základních škol. Novinkou je, že si ji děti budou moct vyzkoušet i ve školní družině. Tam bude mnohem víc prostoru na to, aby si samy vytvářely svoje vlastní „počítací“ pomůcky a taky si trénovaly počty v terénu. Jak by to mohlo vypadat, testovali na Základní škole Vejprty v Ústeckém kraji. Zapojili se do projektu Nové školy o.p.s a H-mat, o.p.s.
TEXT: BARBORA POSTRÁNECKÁ
Malá základní škola ve Vejprtech se v loňském školním roce rozhodla zapojit do nového projektu, který si dal za cíl oživit náplň družin. A to s pomocí Hejného matematiky. Družinářky neměly s metodou žádné zkušenosti, ani neprošly žádným školením. Ve škole fungovala mentorka a učitelka v jedné osobě Dita Klucová, s níž mohla družinářka vše konzultovat. „Zajímavé na tom bylo, že děti měly s Hejného matematikou mnohem víc zkušeností než naše družinářky, protože ji v hodinách používáme asi pět let,“ vysvětluje Dita Klucová.
Využít vybavení družiny
Využívaly se pomůcky, které už v družině jsou - například kostky, stavebnice či šachové figurky. Anebo si školáci mohli pomůcky vyrobit. Třeba namalovali všechny členy své rodiny a vytvořili rodokmen. Pak počítali, kolik let dělí jednotlivé členy rodiny. Na školním hřišti také vytvořili cyklomapu - namalovali autobusové zastávky, hrad, kostel či restauraci, které spojovali různě barevnými krepovými papíry. Ty představovaly různě dlouhé trasy. Následně dostali za úkol spočítat, kolik kilometrů dělí třeba hrad od zastávky.
Levně a efektivně
Pro školu je bonusem, že je tyto aktivity nestojí moc peněz. Pro děti je zase zábava, že si pomůcky samy vyrábějí. Vejprtská škola si něco málo stihne vyrobit i během vyučování, ale v družině je na to víc času. „Nejde zdaleka jen o statické činnosti u stolu, ale i o hry venku, hudební nebo pohybové aktivity. A ve všem je přitom skrytá matematika,“ konstatuje Zuzana Bednářová z organizace Nová škola. Projekt je určen pro děti od první do páté třídy. „Loni nám to zkomplikovala pandemie a zavřené školy. Když se pak otevřely, děti musely být v oddělených skupinách podle tříd,“ dodává Dita Klucová. Za normálních okolností můžete ale aktivity dělat společně s různě starými školáky, kteří mají různé matematické znalosti. Podstatou Hejného matematiky totiž je, že každé dítě počítá to, co svede. „To dnešním dětem závidím. Já jsem jako školačka měla matematiku moc ráda, ale byla jsem pomalá, a proto jsem měla špatné známky,“ vzpomíná na svá školní léta Dita Klucová.
Učení bez školení
Loni bylo cílem otestovat, jak si družinářka poradí, když dostane metodiku a bude k sobě mít mentora čili učitele ze školy, s nímž může postupy konzultovat. Letošní školní rok má ve Vejprtech vypadat tak, že mentorka už přihlíží jen zpovzdálí. Cílem je, aby se nová aktivita mohla jednoduše šířit bez toho, aby družinářky musely absolvovat speciální školení či procházet kurzem Hejného matematiky – měla by jim stačit jen vytvořená metodika. Nová náplň družin by zároveň mohla pomoct i učitelům ze školy, protože si jejich žáci budou procvičovat své početní znalosti i mimo výuku a navíc bez pocitu, že se něco učí, což je další benefit Hejného přístupu.
Hejného matematika v družinách. Kdo za projektem stojí?
Projekt nazvaný Diferenciace ve výuce a inovace ŠVP v družinách vymyslela v roce 2019 organizace Nová škola s týmem lidí z Matematického klubu a H-mat. Svou roli sehrálo i ministerstvo školství, které chtělo prozkoumat potenciál školních družin pro rozvoj matematické gramotnosti. Projekt začal v lednu 2020 přípravnou fází, kdy se vytvořily podklady pro vychovatelky. Samotné testování odstartovalo v září 2020 na třech školách. Bohužel ale pak zasáhla pandemie, která zavřela i družiny. Od září 2021 je v plánu zapojit dalších šest škol. Cílem je vytvořit do roku 2022 podklady tak, aby jakákoli družina mohla Hejného matematiku používat, pokud bude chtít. Využít podklady ale půjde i jinde, například ve volnočasových aktivitách, kroužcích, klubech a podobně.
Projekt Diferenciace ve výuce a inovace ŠVP v družinách je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.
