Rozhovor s absolventem ZŠ Rakovského

Pro květnové vydání jsem si připravila rozhovor s žákyní minulé 9. třídy, s mou sestrou Anetou.

Jaké zajímavosti jsem z ní dostala?

Aneto, jak vzpomínáš na 2. stupeň základní školy?

Na druhý stupeň ZŠ vzpomínám moc ráda. Měla jsem obrovské štěstí jak na třídní kolektiv, tak i na učitele. Prakticky jsem se v jednom kuse smála. Občas si říkám, že by bylo super se tam zase vrátit, když vidím látku, kterou teďka probíráme.

Vzpomeneš si někdy i na učitele?

Samozřejmě. Nejvíce vzpomínám na naši poslední třídní paní učitelku Harokovou a na pana učitele Poláka. Pokaždé, když se bavím s někým z mých bývalých spolužáků, pokaždé padne i na toto téma a jsme schopni o tom mluvit hodiny.

Byla jsi na základní škole šprt?

Ne! Nebyla jsem šprt. Měla jsem sice dobré známky a hodně lidí mi tak říkalo, ale šlo spíš o takové to popichování od kamarádů. Doma jsem se třeba neučila skoro nikdy. Většinou jen když šlo o nějaký test nebo jsem měla známku nerozhodně. V předmětech, ve kterých jsem se cítila o něco slabší, jsem poslouchala a dávala pozor (například matematika) a ono to do mě nějak vlezlo samo.

Co ty a kázeňské postihy?

No musím říct, že se divím, ale nic moc. Celkově jsem dostala asi 3 poznámky za vyrušování a někdy mi chyběl třeba sešit. Nepříjemné ale bylo napomenutí za nevhodné chování. Nešlo o nějakou dlouhodobou záležitost. Prostě jsem se nepohodla s jednou spolužačkou a ani jedna jsme se nezachovaly správně. Dneska se na to dívám jinak a díky tomu vím, jak s takovou situací naložit.

Která třída se ti nejvíce vryla do paměti?

To je těžké takhle říct. Všechny měly něco do sebe a každá byla jiná. Ale kdybych tedy měla vybrat jednu, tak asi osmá, protože mi připadalo, že v té se nejvíce stmelil náš kolektiv a byli jsme všichni taková velká parta. Nikdo neměl s nikým problém a byli jsme všichni se všema kamarádi. Hned po ní by následovala určitě devítka, ta byla úplně ve stejném duchu, a hlavně kvůli přijímačkám.