foto: Wikimedia commons free

Čachtická paní

Znáte krvavé historky o Čachtické paní? Kdo vlastně byla a co za tím vším vězí?

Pravým jménem Alžběta Nádašdyová (narozena jako Alžběta Bárthoryová), se narodila 7. srpna 1560 v Nyírbátor a zemřela 21. srpna 1614 v Čachticích, byla uherská hraběnka, která je přezdívána jako Čachtická paní. Rodina Bárthoryů vlastnila rozsáhlé majetky v Sedmihradsku. Podle legendy jejich prapředek Vid v močále zabil draka, a proto v erbu měli tři dračí zuby. Jejich rod se ve 14. století rozdělil na dvě větve: ečedskou a somlyoskou. Její rodiče se jmenovali Jiří Báthory a Anna Báthoryová, strýcem Alžběty byl Štěpán Báthory, polský král a velkokníže litevský. Většina z rodu Báthoryů měla výstřední povahové vlastnosti. Hodně z nich mělo sklony k samolibosti, pýše, tyranství i k sexuální zvrácenosti. Skoro všichni také trpěli epilepsií a dnou. Somlyovský rod vymřel v roce 1635 a ečedský v roce 1605, kdy zemřel Štěpán Báthory, což byl Alžbětin bratr. Alžbětin manžel František Nádasdy, narozen 6. října 1555, stejně jako Alžběta pocházel z magnátského rodu. Vzali se ve Vranově nad Topľou 8 května 1575. Měli spolu pět dětí: Anna, Kateřina, Uršula, Andrej a Pavel. Uršula a Andrej zemřeli když byli ještě děti. Anna si vzala Mikuláše Zrínského v roce 1604.

Patnáctiletá válka Rudolfa II. proti Turkům zasáhla uherské království v letech 1590-1605. Turci část obyvatelstva povraždili, část odvlekli do otroctví, část zemřela hlady, tím pádem bylo pro Alžbětu snadnější zakrýt své zločiny. Báthoryová a čtyři její pomocníci byli obviněni z mučení a zabití velkého množství mladých žen (20 až 2000 obětí, každý zdroj udává jiné číslo). Roku 1610 byla dána do samovazby, kde byla až do své smrti, která byla o čtyři roky později. Byla z jedním z nejbohatších šlechtických rodů z té doby. Díky příbuzenskému vztahu k polskému králi Štěpánu Báthorymu ji zachránili před popravou, ale její pomocníci byli popraveni.

Různé legendy praví, že se koupala v krvi (nebo ji pila), to pomohlo ke vzniku upírských mýtů. První vyšetřování začalo v březnu 1610. 29. prosince 1610 ji přistihl při činu palatin Juraj Turzo v Čachticích. Později své manželce napsal: "Když naši lidé a služebnictvo vešli do domu, našli tam mrtvou dívku, druhá vyčerpaná mučením a surově zbitá, už zemřela. Kromě toho tam seděla další zmlácená žena a další, svázané, které si ta prokletá osoba schovávala pro jinou příležitost." Soudní proces započal dne 2. ledna 1611 v Bytčanském hradu s pomocníky Alžběty Bárthoryové. Kvůli palatinovi Jiřímu Turzovi před soudem chyběl hlavní viník a to Alžběta Báthoryová. Při tomto soudu odsoudili k trestu smrti Alžbětiny pomocníky. Alžbětu Bathoryovou nechali ve věznici na Čachtickém hradu až do její smrti. Je pochována v Nagyecsed a nikdy se nedostala před soud. Její pomocníci byli Ján Ujvári, Helena Jó a Katarína Benecká. Rozsudek byl vynesen dne 7. ledna 1611 v Bytči. V tento den byla Helena Jó zaživa upálena, Ján Ujvári byl kvůli jeho mladému věku sťat a jeho tělo bylo spáleno. Katarínu Beneckou soud osvobodil pro nedostatek důkazů. Léčitelku Majorovou z Myjavy, která pomáhala Báthoryové při různých chorobách, zaživa upálili 24. ledna 1611. Důkazy a přiznání si získali mučením. U soudu bylo mnoho svědků. Například evangelický kazatel Ponický, který Báthoryovou u soudu obvinil z kanibalismu, ale žádný důkaz nepředložil.

Autor: Karolína Bludská