foto: Wikimedia commons free

Pálení čarodějnic

Proč vlastně pálíme čarodějnice? Na to se společně podíváme v tomto článku.

Pálení čarodějnic (či Filipojakubská nebo Valpružina noc) je velmi starý lidový zvyk (původně pohanský svátek). Lidé dříve věřili, že se v noci z 30. dubna na 1. květen setkávají čarodějnice s ďáblem (v podobě napůl kozel a napůl člověk) a domlouvají se, jak nejlépe škodit lidem, přijímaly nové členky a rozdávaly si nové úkoly. Proto lidé zapalovali ohně, protože právě ohňů se čarodějnice bojí a spolehlivě je zažene. Zapalování ohňů ale nebyl jediný způsob jak se bránit před temnými silami. Před domy si například lidé pokládali pichlavé větvičky, aby se čarodějnice zranily a nedostaly dovnitř. A nesmíme zapomenout ani na tehdejší lék na všechno - svěcenou vodu. Dnes už pálíme jen jejich figuríny a tato tradice se udržuje na mnoha místech. Kromě České republiky se čarodějnice pálí například ve Švédsku, v Dánsku, v Norsku a v Německu. Ve Švédsku, Dánsku a Norsku se traduje, že by tento oheň neměl být zapalován běžným způsobem, ale třením dvou klacíků o sebe. Je to sice dost zdlouhavé, ale přesto tuto tradici dodržují.

A jak takovou čarodějnici poznat? Z dostupných zdrojů jsem zjistila toto:

1. vypadá jako čarodějnice

2. proměňuje lidi (nebo zvířata)

3. plave na vodě

4. má uhrančivé oči

5. nebolí ji, když do ní píchnete špendlíkem

Autor: Ema Šimfeldová