foto: chovzvirat.cz

Luskoun, ohrožený druh

Tentokrát si povíme o jednom velmi zajímavém zvířeti. Možná jste o něm ani nikdy neslyšeli. Jmenuje se luskoun!

Luskouni patří do hmyzožravého řádu savců s tělem pokrytým velkými rohovými šupinami. Na jejich jídelníčku se nacházejí převážně mravenci, termiti a jiný hmyz. Nezaměnitelným rysem luskounů jsou rohovité, navzájem se překrývající šupiny, které kryjí záda, boky a ocas. Na krku, břiše a vnitřní straně končetin šupiny chybí. Luskouni mají malou úzkou klínovitou hlavu, protáhlé tělo a dlouhý ocas. Délka těla se pohybuje mezi 65 až 150 cm, délka ocasu mezi 40 až 90 cm. Hmotnost se pohybuje od 2 do 35 kg. Luskouni mají končetiny s pěti prsty zakončenými silnými drápy, které při chůzi kladou na stranu. Všechny druhy se na krátké vzdálenosti dovedou pohybovat po zadních končetinách, přičemž ocas používají jako oporu. Ke spánku či na obranu proti útoku se svinují do pevného klubka. Svaly jsou tak silné, že svinutého luskouna nelze rozvinout.

Luskouni se vyskytují ve střední a jižní Africe a v jižní Asii. Žijí v lesích. Některé africké druhy žijí pouze na stromech, tři asijské druhy částečně na stromech a částečně na zemi. Luskouni jsou samotářští noční tvorové, kteří přes den odpočívají ve stinném úkrytu. Kromě lidí se luskouni díky svému fyzickému vybavení dokáží ubránit i větším šelmám. Při ohrožení se pevně stáhnou do klubka, síla stahu a pohyb šupin mohou útočníkovi rozdrtit končetiny. Na svou obranu také dokáží vystřikovat páchnoucí sekret. Luskouni jsou hmyzožraví, převážně se živí mravenci a termity, které loví dlouhým lepkavým jazykem. Jelikož nemají zuby, polykají potravu v celku. K rozmělnění potravy dochází až v žaludku.

Luskouni jsou v lokalitách svého výskytu, jak v Asii, tak v Africe, velice žádaní pro svoje maso a šupiny. Je odhadováno, že jen do Číny a Vietnamu je ročně propašováno na 100 000 jedinců, což z luskounů činí nejpašovanější zvířata světa. Důsledkem je, že všechny druhy jsou vedené Mezinárodním svazem ochrany přírody jako ohrožené vyhubením, dva dokonce jako kriticky ohrožené. Všechny druhy luskounů jsou uvedeny v příloze I mezinárodní úmluvy CITES mezi druhy, s nimiž je veškerý mezinárodní obchod zakázán.

Rozmnožování luskounů v zajetí je navíc velmi obtížné. U druhů žijících na stromech se mládě po narození přichytí matce na ocas a je nošeno až tři měsíce. Luskouni dospívají ve věku 1 až 2 let, délka života je přibližně 13 let. Chov vyžaduje velmi specifické podmínky a stravu. Luskouni mají navíc kvůli genetické dysfunkci sníženou imunitu, což je činí velmi náchylnými k nemocem jako pneumonie či vředy, stejně tak jako k napadení vnitřními parazity, což následně často vede k jejich předčasnému úhynu. Pokusy o ochranu jsou kvůli rozsahu nelegálního obchodování zatím jen málo úspěšné.

Postavení luskounů mezi savci bylo dlouho nejasné. Bývali řazeni do různých řádů obsahujících savce živící se mravenci, především k chudozubým (Xenarthra), kteří obsahují mravenečníky, lenochody a pásovce, kteří se způsobem života luskounům velmi podobají. Genetické studie však ukázaly, že nejbližšími příbuznými luskounů jsou šelmy.

Tak co? Líbí se vám toto pozoruhodné zvířátko?

Autor: Ema Šimfeldová

foto: abicko.cz

foto: Info.cz