foto: Wikipedia commons free

Heinrich Schliemann

Heinrich Schliemann byl velmi zajímavý člověk a dodnes mu vděčíme za věci, které dokázal. Proto jsem se rozhodla o něm něco napsat. Heinrich Schliemann, celým jménem Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann (narozen 6. ledna 1822) byl německý podnikatel, obchodník a archeolog, který pátral na severozápadě Malé Asie a podle popisu krajiny v Homérově eposu Ilias nalezl legendární město Tróju a později i Mykény.

Jeho otec, chudý evangelický pastor, v něm vymyšlenými příběhy probudil víru v reálný základ vyprávění o popisu v Homérových eposech, a také touhu jednou nalézt bájnou Tróju. Po smrti Heinrichovy matky (když mu bylo devět let) ho vychovával pouze jeho otec, ale ten začal pít, a tak celá rodina žila v chudobě. Od roku 1833 do roku 1836 chodil Schliemann na základní školu a od roku 1836 do roku 1841 do knihkupeckého učení, kde poprvé slyšel Homéra v řečtině.

Kvůli nemoci odešel z knihkupeckého učení a nechal se najmout na loď, která plula z Hamburku do Venezuely, jenže ta ztroskotala. Pak se stal úředníkem a účetním v Amsterdamské společnosti. Když byl roku 1846 firmou přeložen do ruského Petrohradu, založil si svou vlastní firmu. Obchodoval ale po celém světě. Nějaký čas podnikal i v Kalifornii, po jejím připojení ke Spojeným státům americkým se automaticky stal jejich občanem. Tam obchodně profitoval z Kalifornské zlaté horečky, brzy se však vrátil do Petrohradu.

Když usoudil, že vydělal dostatek majetku (v roce 1858), rozhodl se studovat historii starého Řecka, aby mohl odjet pátrat po bájné a jím tolik obdivované Tróji. Jeho rozhodnutí jakožto úspěšného obchodníka nikdo nechápal, ale on na něm trval. Navštívil při studiu archeologie řadu míst v Evropě i mimo ni (Japonsko, Čína, Skandinávie...). Vydal také knihu, ve které popisuje, kde by se podle něj měla Trója nacházet. Nakonec podle Homérova vyprávění nalezl místo, kde mělo údajně město stát a na kopci Hisarlik (v říjnu roku 1871) zahájil výkopy, což mu umožnily jeho známosti s diplomaty, protože sultánovi, kterému půda patřila se jeho archeologické záměry vůbec nelíbily. Tróju nakonec skutečně nalezl a po pátrání v Mykénách se k ní ještě vrátil.

Protože si starověké Řecko velmi oblíbil, své dvě děti pojmenoval podle dvou postav z řeckých pověstí a z řecké mytologie - Agamemnón a Andromaché. Zajímavé je také to, kolik měl státních příslušností. Byl poddaným ruského cara, tedy občanem carského Ruska, a zároveň byl i právoplatným občanem Spojených států amerických a ke všemu i Němec. Dorozuměl se až třinácti jazyky (anglicky, nizozemsky, francouzsky, španělsky, portugalsky, italsky, rusky, starou a moderní řečtinou...). Byl na ně totiž velmi nadaný a měl vynikající paměť. Svůj talent ale vždy zapíral. Na učení si vytvořil vlastní metodu, díky které se dokázal jazyk naučit za šest týdnů. Když studoval ruštinu, dostal dvakrát výpověď z bytu pro rušení sousedů řečmi, kterým nikdo nerozumí. Své deníky na svých cestách psal různými jazyky, vždy podle toho, ve které zemi se zrovna nacházel (v Rusku rusky atd.) Jeho poslední manželka Sophia (Řekyně) se účastnila jeho vykopávek nejen v Tróji.

Zemřel, když ho v nemocnici, pro jeho chudý vzhled a ze strachu, že za léčbu nezaplatí, odmítli ošetřit. Zemřel na meningitidu. Když se pak přišlo na to, kdo to byl, byl pochován v Athénách.

Autor: Ema Šimfeldová