Čert i Uhlař si dali to, co vždycky.

Ke stolu si sedli všichni tři společně a ona je oba pozvala na exkurzi do své laboratoře. Když všichni dojedli, tak tam alchymistku hned následovali. Byly tam poličky s různými nádobami. Přibližně uprostřed byl stůl se třemi židlemi. Sedli si na ně a vtom si oba čerti uvědomili, že jim je zase špatně. Skořice Skleničková měla kyslíkovou masku. Čert běžel k umyvadlu, ale Uhlař už ne. Rozkašlal se, ale naštěstí ho Skořice odtáhla na chodbu. Za pár minut mu bylo zase dobře. Alchymistka jim dala kyslíkové masky a mohli pokračovat. Ukázala jim pár důležitých lektvarů a otevřela svůj malý mrazáček. Vyndala z něj čokoládu tvrdou jako kámen. Měli za úkol ji rozmrazit podle návodu. Když se jim to povede, můžou si čokoládu nechat. Alchymistka vyndala potřebné lektvary a řekla jim instrukce. Nějakou dobu přelévali všechno možné do velké sklenice.

Alchymistka se mezitím snažila vymyslet ten nápoj lásky, ale vůbec se jí to nedařilo. Čerti potom oznámili, že mají hotovo a podali sklenici alchymistce. Ta nalila její obsah na čokoládu a oznámila jim, že se to povedlo. Podala jim čokoládu a čerti začali kousat. Měli čokoládu moc rádi. Pak se dozvěděli, že je ta čokoláda dokonce kouzelná. Ona nikdy neubyde.

Čerti už pak ale museli spát, aby měli energii na další zážitky.