foto: internet

O vraždách v matematice psal p. uč. Bureš

V minulých článcích jsme se věnovali historii, matematikům a zajímavostem z matematiky. Dnešní p class="large"ovídání bude trošku odlišné. Podíváme se na život matematiků z té smutnější stránky. Tedy jejich konce. Ne každý matematik totiž zemře přirozenou cestou. I zde najdeme tragédie a utrpení. Někteří matematičtí koumáci (vlastně znám jen dva) si totiž vypočítali i den svého skonu. Ale k tomu až ve druhé polovině článku.

Matematika je věda, která se skrytě vyskytuje snad úplně všude. Matematici dokonce pro svoje „hobby“ byli ochotni položit své vlastní životy. Hippassos z Metaponta přišel na poučku, že strana čtverce je nesouměrná s jeho úhlopříčkou. Jinými slovy by se dalo říci, že při výpočtu úhlopříčky čtverce vznikne jakési divné „iracionální“ číslo. To se ale nehodilo do krámu matematické škole Pythagorejců. Ta totiž tvrdila něco jiného. Vznikl tak spor, který byl ukončen poněkud netradičním způsobem. Pythagorejci se rozhodli Hippassosa hodit do moře a utopit ho. Dnes by byl tento čin klasifikován jako úkladná vražda.

Je až s podivem, že jsme se zde ještě nesetkali s ženou – matematičkou. Bohužel se s jednou takovou ženou setkáme právě v tomto článku. Jedná se o jistou Hypatii z Alexandrie – dceru matematika, která sepsala komentáře k mnoha matematickým dílům. Tato žena byla obviněna, že má špatný vliv na místodržícího v Alexandrii. Následně byla přepadena a odvlečena do chrámu. Tam ji únosci svlékli do naha a umučili. Zfanatizovaní křesťané ji tam doslova rozsápali. Což byl vlastně trest pro čarodějnice. Smutný konec!!

Jestli se jedná o skutečné příběhy nebo jen legendy, nevím. Opírám se jen o běžně dostupné informace. Příběh matematika jménem Abraham de Moivre byl prý ale pravdivý. Jednalo se o jednoho matematika, který si vypočetl datum svého úmrtí. Podle pověsti měl zjistit, že se každý den probouzí o 15 minut později než den předchozí. Snadno si tak mohl vypočítat i den, kdy už se neprobudí. Podle pověsti mu to vyšlo.

Posledním, o kterém bych se rád zmínil, byl lékař a matematik Girolamo Cardano. Život tohoto muže byl nesmírně zajímavý. Staral se o sirotky, zajímal se o geometrii, astrologii, byl vášnivým šachistou. Přišel na vzorce pro výpočet rovnic 3. stupně. Jeden z jeho svěřenců – sirotků – dokonce přišel pod jeho vedením na vzorce k výpočtům rovnic 4. stupně. Dnešním jazykem bychom mohli o Cardanovi říct, že byl tak trošku gambler. Ale díky tomuto koníčku položil základy pravděpodobnosti. I tento vědec si vypočítal datum svého úmrtí. Protože mu ale jeho předpověď nevyšla, spáchal raději sebevraždu.

Příští povídání o matematice bude snad už o něco veselejší.

foto: internet