foto: xD25

Cosplay

Slovo cosplay vzniklo zkrácením anglických výrazů ''costume'' a ''play'', v překladu tedy hra v kostýmu. Jedná se o koníček, jehož součástí je nejen výroba či sehnání kostýmu postav například z filmů, her či kreslených seriálů, ale rovněž hraní role daného charakteru. Člověk, který se tomuto koníčku věnuje, tkzv. cosplayer, musí zvládnout nejen vlastnoručně vytvořit všechny součásti kostýmu či je koupit, ale i dokonale poznat osobnost své postavy, vystihnout její chování v určitých situacích, znát způsob, jakým mluví, vyznat se v jejím životě, vztahu k druhým a tak dále. Nehledě na to, jak dobrý má člověk kostým, je zkrátka problém, když se takový cosplayer Harryho Pottera na každé druhé fotce objímá s Voldemortem a naopak cosplayerka Xeny se vyjadřuje jako něžná slečinka na čajovém dýchánku s přáteli.

Je spousta způsobů, jak sehnat samotný costým. Někdo si jej již kompletní objedná z internetu, další ho shání po částech v obchodech, někdo si jej nechá zhotovit u švadleny a spousta cosplayerů si pak oblečení šije sama či s pomocí druhých. Kromě oblečení jsou rovněž důležité různé drobnosti jako make-up nebo kontaktní čočky, které jsou pro cosplayery běžné asi jako míč pro fotbalistu. Stejně tak doplňky. Dovedete si například představit Jacka Sparrowa bez svého klobouku?

Pod cosplay spadá také tkzv. crossplay, což je pojem označující ty, kteří cosplayují postavu opačného pohlaví, než sami jsou. Někteří crossplayeři jsou vskutku věrohodní. Stalo se mi například, že jsem svoji kamarádku z vyššího ročníku tohoto gymnázia na festivalu nepoznala. Zažila jsem i moment, kdy můj kamarád v šatech a s make-upem vypadal více jako daná postava, než kdy budu vypadat já, zkrátka a dobře hezká holka.

Někoho tato zábava brzy odradí, jsou ovšem i lidé, které pohltí natolik, že se stane prakticky jejich životním stylem. Být v kostýmu například více dnů za sebou, jíst v něm, jet v něm v MHD - to jsou věci, kterým se není ochoten podvolit každý. Příkladem člověka, který to dokáže, budiž jedna ze studentek Zatlanky, která jezdí na srazy již převlečená. Jiní se ovšem mnohdy připravují až v prostorách festivalů či těsně před photoshootem. Já osobně se cosplayi věnuji již čtvrtým rokem a není pro mne ničím neobvyklým projet se v metru s replikou motorové pily v ruce, cosplay jsem na sobě měla dokonce i párkrát ve škole. Někdo na sebe vezme kostým jen pro focení či na festivaly nebo srazy pořádané přímo pro cosplayery, někdo jej nosí i jen tak pro zábavu, když se mu chce. Zrovna tak jsou lidé, kteří hrají pouze na akcích, ale oproti těm se jich spousta chová jako daná postava i v běžných situacích. Jeden z mých kamarádů cosplayuje kupříkladu Jacka Sparrowa. A upřímně, vžije se do tohoto cosplaye vždy natolik, že se mnohdy motá ještě několik hodin poté, co se převlékne a smyje make-up. Ze strany pozorovatele jsou takové okamžiky především komické, ovšem pro cosplayera to často vyžaduje obrovské úsilí. Jsou situace, kdy je opravdu těžké zachovat si takzvaný roleplay, tedy hraní charakteru.

Spousta lidí tento koníček považuje za extrémní šílenost. Pro ty, kteří se mu věnují, je to ale především velká vášeň. Nejsou žádná pravidla. Důležité je se bavit a zkusit si na chvíli být, kýmkoliv chceme. Třeba tím superhrdinou, jehož tolik obdivujete již od dětství nebo tou křehkou holčičkou z pohádky, která s vámi má tolik společného. Člověk může shánět, šít, vyrábět, plánovat, hrát nebo být zkrátka sám sebou v cosplayi někoho, kdo je jeho velkým vzorem. Každý si najde svůj talent, svůj kousíček, který na tomhle koníčku tolik miluje, to, co ho baví nejvíce. A o to v cosplayi jde. O zábavu...