englishMaturita - a co dál? (úryvky studentských prací 4. C)
(...) Dalším obrovským krokem je pro nás maturita. (...) A přicházejí ty okamžiky, kdy si řekneme: Jak dál? Co když neodmaturuju? Budu ještě dorý/á pro své kamarády? Pro svou rodinu? Co když je zklamu? Po maturitě si asi všichni oddychnou, ale co teď? Jít dál studovat? Jít pracovat a založit rodinu?
Po své maturitě bych si přála najít práci někde daleko odsud. Ale zvládnu to? Uživím se, když opustím svou dosavadní rodinu? Třeba tam někde najdu i partnera a budu s ním spokojeně žít. Každá zkušenost nás posouvá dopředu, nezáleží na tom, zda je dobrá či špatná, ale na tom, jak ji přijmeme a jak se k ní postavíme. Život je krásný, tak si ho nezapomeňme užívat na plný plyn.
Jana Reková
Skoro pořád se mě někdo ptá, kam půjdu na vysokou školu, co vlastně chci a nechci.Chci jít vůbec na vysokou školu? Chci, abych několik dalších let studovala jen proto, abych ve finále vlastně dělala práci, která mě neláká? Už od dětství mám sen, že se po maturitě podívám do Anglie, například zkusím rok pracovat jako au-pair, zlepším si svou angličtinu, našetřím peníze, abych si mohla udělat kurz a jít pracovat jako ošetřovatelka do hospice. Každý v mé rodině mi říká: "Jsi hloupá? Sama jet do Anglie? Chceš pracovat v hospici? Taková těžká práce!..."
(...)
Tak nevím. Vždyť je mi teprve 18 let. Jak mám vědět, co chci dělat? (...) Uvědomuji si, že mi toho času na rozhodnutí moc nezbývá. Ale momentálně mám v hlavě velký zmatek, a tak jediným cílem je momentálně pro mě úspěšně odmaturovat.
Lucie Glembková
(..) Nevím, jak se brala maturita kdysi, ale v dnešní době mi to připadá, že se to bere jako vyjádření studentovy inteligence. Zkrátka, kdo maturitu nemá, ten je neschopný primitiv, zato ten, co maturitu má, je najednou hrdina a všichni mu předpovídají zářivou budoucnost. Ale je tomu skutečně tak? Já si to nemyslím. Nikdo totiž nemůže soudit druhého člověka, nemůže vědět, co vedlo k tomu, že místo maturity má "jen" výuční list či dokončené pouze základní vzdělání. Třeba byly pro něj přijímačky moc složité, nebo rodinné poměry byly takové, že by to ti lidé nezvládli.
(...)
A co dál po maturitě? Já jsem ten typ dívky, co by už dál na vysokou školu nešla a nejraději by pracovala. A taky to tak bude, po střední škole bych chtěla jít pracovat mezi seniory. A proč zrovna mezi ně? Protože si myslím, že každý, když jednou zestárne, potřebuje pomoc a že se nám to jednou všem vrátí.
Hana Nováková