zdroj: https://mars.nasa.gov/insight/

Sonda InSight

Mars láká vědce přes 60 let. Za prvními pokusy o vyslání sond stojí Sovětský svaz, který v roce 1960 vyslal sondy Marsnik 1 a Marsnik 2. Tyto pokusy však skončiky neůspěchem a sondy se nedostaly ani za hranice zemské atmosféry. První úspěch se stal až pět let poté, kdy americká sonda Mariner 4 prolétla kolem Marsu a podařilo se jí zachytit první snímky povrchu Marsu.

Americká sonda InSight po skoro půl roce přistála na povrchu Marsu, kde bude zkoumat to, co se skrývá pod povrchem. Bude měřit a zaznamenávat marsotřesení, pokud nějaká nastanou. Díky jiným sondám v oběžné dráze Marsu se podařilo zjistit, že InSight otevřela své solární panely a přijímá sluneční světlo. NASA na toto oznámení čekala okolo pěti hodin, bez solárních panelů by sonda neměla energii na svou práci. Přistání je obrovský úspěch, protože se před dvěma roky o povrch Marsu roztříštil evropsko-ruský experimentální modul Schiaprelli. Přesně kvůli tomuto se ještě 24 hodin před přistáním konaly menší úpravy tajektorie a drobné změny algorytmu sondy, který ji měl bezpečně dostat na předem stanovené místo. NASA vůbec netajila to, že při přistávání sondy je čekalo šest a půl minuty hrůzy. V tomto omezeném čase musela sonda zpomalit z 19 800 km/h na pouhých 8 km/h.

Toto se však podařilo díky dobrému padáku a tepelnému štítu, které nedovolily sondě shořet či se roztříštit o povrch, jak to udělal modul Schiaprelli. Oblast, ve které sonda přistála, se nazývá Elisium Planitia a její terén by byl pro normální pohyblivou sondu, jako je třeba Curiosity, Spirit či Opportunity, velice neideální. InSight však nepotřebuje pohyb, její práce se zakládá hlavně v monitorování nitra a jádra Marsu. Bohužel bude ještě chvíli trvat než se bude moct InSight ujmout své práce a povědět nám více o hlubinách Marsu. Tyto informace však notně poslouží při výzkumu vývoje planety, či rovnou vzniku Země.