Ilustrační foto www.google.cz

Přátelství

Úvaha - Alice Škardová 8. B

Křehký vztah mezi dvěma osobami, plný důvěry, šťastných vzpomínek, ale i těch smutných. Osoba, se kterou tento vztah sdílíme, je pro nás vším, oporou, záchranou, ba i zkázou. Kolikrát jsme se dostali do problémů kvůli příteli. Ano, tak bych nazvala člověka, se kterým bych nejraději strávila všechen svůj volný čas.

Když jsem byla malá, byla školka plná dětí a mezi nimi byli i mí kamarádi. Nebylo jich příliš, ale byla legrace. Rodiče mi vždycky říkávali, abych si našla hodně dobrých kamarádů. A jde to vůbec v tomhle věku? Vždyť čtyřleté dítě to moc nechápe a moc se nezajímá o vztahy. Proto je těžké říct, že jsou to dobří kamarádi. Stejně hned jak odejdu ze školky, už je nikdy neuvidím. V tu chvíli je to možná jednoduché, ale čím je člověk starší, tím víc nenávidí loučení. Je to tak správně. Člověk si začíná více uvědomovat, že vedle sebe potřebuje někoho, komu se může svěřit a kdo mu vždy pomůže. Čím blíže jsem k dospělosti, tím tohle více chápu. Vím, že vedle sebe takového člověka potřebuji. A já mám to štěstí, protože mám kamarády, na které se mohu spolehnout.

A má každý někoho, na koho se může spolehnout? Je samozřejmostí, že každý má nějakého kamaráda? Hodně lidí si myslí, že ano. Že každý z nás se může někomu svěřit a říct mu to, co by nikomu jinému neřekl. Bohužel krutá realita, která svírá náš svět, nám dennodenně dokazuje, že tomu tak není. Někteří lidé jsou už na začátku anebo v průběhu života odsouzeni k samotářskému životu. Tito lidé slovo přítel neznají, často spíše zažívají přesný opak.

Pokračování na straně 3