Ilustrační foto

Vyjmenovaná slova

Zbyňkův víkend –

Filip Krogman

Zbyněk se účastnil závodů v pytlích. Protože bylo sychravo, nastydl se a pak sípal. Když se uzdravil, vyletěl z postele jako sýkorka a dokonce i jeho ochočený sýček se divil, že má najednou tolik energie. Zbyněk venku slyšel klapat strýčkův mlýn. Pomyslel si, že bude strýček mlít mouku a dávat ji do pytlů. Zbyňka vytrhla z přemýšlení jeho maminka, která mu řekla, že jejich tatínek musel velmi brzy ráno do Ruzyně, odkud letěl do ciziny. Odpoledne se Zbyněk nachomýtl u dětí, které se učily smýkat a k večeru zavítal na farmu, kde bača připravoval syrovátku. Ráno, když se Zbyněk probudil, lekl se velké bouřky a blýskání. Uslyšel svou mladší sestru, jak vzlyká ve vedlejším pokoji, protože ztratila svého oblíbeného plyšového medvídka. Tak si s ní zahrál na schovávanou, sestra pikala do deseti a Zbyněk odklopýtal do skrýše. Tam se něco zatřpytilo. Zbyněk se nemýlil, když odhadl, že je to nějaké chmýří. V rohu jeho skrýše proběhla myš a Zbyněk slyšel syčet venku nějakého slepýše. Venku byl sychravý podzim, takže se Zbyněk skryl do své skrýše, ale za chvíli mu začalo vysychat hrdlo. Byl sice sytý, ale přesto mu vysychalo hrdlo žízní. Proto potichoučku odešel do koupelny, dlouze za sebou zamykal a poté se napil z umyvadla. Nakonec jej sestra našla a oba odešli k večeři. Na stole byly samé lahůdky: hlemýždi, pelyňková pomazánka, různé byliny, sýrové placičky a čokoládové jazýčky. Děti dlouho žvýkaly a před spaním se Zbyněk rozloučil se svým ochočeným sýčkem. Všichni byli velmi spokojeni.

O kobyle, pytlákovi a myších - Markéta Kopřivová

Byla jednou jedna kobyla a ta kobyla byla s myškami. Všichni žili ve staré stodole. Jednou v noci se tam vloupal pytlák, protože nikdo nezamykal dveře. Ten pytlák tam přespal. Ráno si kobyla chtěla zacvičit, když vtom si všimla pytláka. Jé, to se ale vylekala! A tak se s myškami dohodla, že udělají plán. Jedna z myší řekla: „ No jo, ale jaký plán?“ A kobyla řekla: „No ten teprve společně vymyslíme.“ A tak všichni přemýšleli. Kobyla na něco přišla a řekla: „Nalákáme ho do mlýna tak, že uděláme cestu z peněz a on je posbírá až ke mlýnu. A potom ho vyženeme, aby se už nikdy nevrátil." Čekaly, až bude noc.

V noci se pytlák probudil, našel cestičku z peněz. Začal peníze sbírat, až došel ke mlýnu, řekl si: „Jé, tenhle mlýn můžu vykrást!“ Vešel do mlýna, ale nic tam nenašel, jenom jednu myš. Pytlák si myslel, že se zmýlil v tom, že tam bude hodně peněz. Vzal koště, aby tu myš vyhnal, jenomže když se na tu myš otočil, tak tam nebyla jedna myš, ale přidalo se k ní devadesát devět myší, celkem tedy sto myší. Pytlák se otočil a vzal vysavač, který měl v pytli. Ale než se stihl otočit zpátky, stála tam kobyla. Když chtěl ten vysavač zapnout, kobyla začala funět. Pytlák se lehl a dal ruce vzhůru na znamení, že se vzdává. Pak si rychle vzal svůj pytel a vzal nohy na ramena. Kobyla s myškami se radovala. Od té doby žily šťastně až do smrti a nezapomněly se už nikdy zamknout!