Saturnin

Zdeněk Jirotka se narodil 7. ledna 1911 v Ostravě. Byl český spisovatel, autor humoristických románů, povídek, novinář a redaktor. Vstoupil do armády a působil jako důstojník pěchoty, posléze jako stavební dozor u vojenských staveb. Počátkem nacistické okupace pracoval na ministerstvu veřejných prací.

Napsal humoristický román Saturnin, je to příběh o netradičním sluhovi Saturninovi a jeho pánovi. Mladý muž dobrého společenského postavení a vychování, Jiří, je trochu konzervativní. Soužití se svérázným sluhou Saturninem mu přináší nejednu dramatickou chvíli, ale také zábavu.

Zprvu mu galantní sluha Saturnin oznámí, že ho odstěhoval na loď a jeho starý byt prodal. Saturnin o svém pánovi vypráví mnoho smyšlených historek. Jednou z nich je, že je Jiří velkým dobrodruhem a že má zalíbení v lovu divokých šelem, čímž pána dostává do nelehké situace, kdy se na něj obrátí ZOO, aby jim pomohl odchytit lva, který jim uprchl. Vše dobře dopadne a pan Jiří se ze zamotané situace dostane, ostatně jako ze všech, které mu jeho sluha Saturnin pro své pobavení připraví.

Později jsou pozváni k dědečkovi, aby tam strávili několik týdnů. Spolu s nimi se tam objevují i další postavy – teta Kateřina, bratranec Milouš, slečna Barbora a doktor Vlach. I tam zažívají velké dobrodružství. Most, který je u domu, se vinou prudkých dešťů zřítil, a tak se naši hrdinové snaží vyžít se zásobami jídla, jež mají k dispozici. Později se rozhodnou dojít pro pomoc sami. Tetě Kateřině jde celou dobu hlavně o to, aby přemluvila dědečka, aby zaopatřil jejího syna Milouše. V pohodlí domova si pak dědeček vymyslí lest, jak vyzrát na tetu Kateřinu a začne hrát, že se zbláznil. Celý příběh končí tím, že se Saturnin rozhodne zůstat u dědečka, teta Kateřina se „dobře“ vdá a Jiří se slečnou Barborou se do sebe zamilují.

Celým příběhem se táhne nitka situací, které vyplývají z toho, že se Saturnin vždy plně zhostí svých "povinností". A věřte, že jeho vynalézavost nezná meze zvláště, když se obětí jeho vtípků stává Milouš.