english
foto: jonssonjourney.comKŘOVÁCI, POSLEDNÍ OBYVATELÉ POUŠTĚ
Nevím, jestli znáte film Bohové musí být šílení z osmdesátých let, ale pokud ano, určitě vám nebude toto etnikum neznámé. Jedná se o jeden z nejstarších kmenů na světě, který dřív obýval celou jižní Afriku, dnes jich ale rapidně ubývá a spekuluje se dokonce i o zániku jejich populace.
Na první pohled mají Křováci odlišný vzhled od dnešních obyvatel jižní Afriky. Jsou malého vzrůstu s nažloutlou kůží. Největší zvláštností jsou jejich šikmé oči, kvůli které je běloši přezdívali Číňany. Pokud bychom se na ně dívali s jistým nadhledem, tak můžeme konstatovat, že se nejvíce podobají etniku Pygmejů. Obdivuhodný je i jejich způsob lovu, který je velice podobný tomu z doby kamenné. Ženy sbírají různé plodiny, zatímco muži se vydávají na několikadenní výpravu po stopách zvířat, které se chystají ulovit, nejčastější kořistí je antilopa losí. Pokud se jim takovou antilopu podaří ulovit, pořádají Křováci velkolepou oslavu. Sejde se celý klan, tančí se, zpívá a žehná bohu, oslavy většinou trvají až do ranních hodin.
Zajímavý je i jejich postup získávání pitné vody. Jelikož žijí v oblasti pouště, je pro ně hledání opravdu složité, proto využívají prehistorický způsob jako chytání kondenzované vody do skořápky pštrosího vejce. Kvůli tomu, že stěží shánějí obživu sami pro sebe, nechovají žádná zvířata.
Křováci po sobě zanechali velkou stopu v oblasti umění. Jejich malby a rytiny na skalních stěnách ohromí snad každého. Na jejich díla můžeme narazit prakticky v celé jižní Africe, například v údolí Twyfelfontein v severní Namibii.
Největším problémem tohoto etnika je jejich neustálé pronásledování. Žijí totiž v místech, kde se nachází bohatá naleziště diamantů. Ve 20. století vláda často měnila své názory, v šedesátých letech byla dokonce vyhrazena rezervace, ve které mohli Křováci žít a lovit.
V devadesátých letech se je pro změnu snažili násilně přesídlit z rezervace do jiných osad, kde by jim údajně byly zajištěny lepší životní podmínky. Na počátku nového tisíciletí bylo kmenu zakázáno lovit, a dokonce jim byl znepřístupněn přístup k pitné vodě (vláda jim dříve vybudovala pár čerpadel). Přes tohle všechno se ale chtějí Křováci vrátit zpět do pouště...
Křováci jsou v nových osadách nespokojeni, bojují s nemocemi, alkoholismem a pomalu, ale jistě, ztrácí vztah k divočině a svým tradicím. Nestačí než doufat, že si vláda uvědomí jejich nespokojenost a vrátí vše do starých kolejí.