Milí čtenáři! Máte už nachystané všechny dárky? Zlobili jste? Čert už si vás sice neodnese, ale p class="large"ořád riskujete, že žádnou nadílku od Ježíška nedostanete – anebo si pro vás přijde Perchta!
Každý z nás určitě nějaké vánoční tradice, pověry a zvyky zná. Avšak stále tu zůstávají i ty, na které už se skoro zapomnělo, nebo ty, jež nejsou tak obvyklé, jelikož se dodržovaly spíše na venkově. Znáte je? Ne? A jste aspoň trochu zvědaví? Tak si pojďme některé z nich připomenout!
1) Stíny
Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře.
2) Štědrovečerní magie
Nikdy jindy se v českých domácnostech tolik nečaruje jako právě na Štědrý večer. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři musí být počet strávníků vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta. První hvězda na obloze – to byl a je podle babiček čas k usednutí ke štědrovečernímu stolu, od kterého by neměl nikdo vstávat. Ten, kdo vstane první, do roka zemře nebo onemocní. Je-li nutné, aby od stolu někdo vstal, mají povstat i všichni ostatní, tak se toto morbidní kouzlo prý zruší. Zlatý penízek ukrytý pod jedním z talířů prý přinese nálezci bohatství. Několik kapřích šupin rozhozených po stole pak přinese štěstí a peníze všem stolovníkům.
3) A odkud se vzal Ježíšek?
V našich zemích dárky původně nosil svatý Mikuláš, Ježíšek se k nám dostal až v devatenáctém století z Německa. Tradice Mikuláše ale zůstala také, a tak dětem v současnosti nosí dárky 6. prosince Mikuláš a na Štědrý den Ježíšek.
4) Pověry
A co děti strašilo? Perchta (někde Šperechta) chodil na Štědrý večer od pradávných časů. Dětem nadělal velkého strachu. Chodil dům od domu, a kdo se hodně najedl, toho chytil a chtěl rozpárat a vycpat hrachovinou. V ruce nosil škopíček na krev a v druhé ruce nůž a hrozil dětem, když budou zlobit, že jim rozpáře břicho. Ukázky operace předváděl v zábavné formě - břicho vycpával koudelí nebo hrachem.
5) A co na Vánoce nesmíte?
Nikdy se nesmí na Štědrý den až do půlnoci šít a plést – myši by pak práci zničily. Zakázáno bylo praní a věšení prádla – přináší to smůlu a neštěstí.
Psát na Štědrý den milostný dopis znamenalo jediné: rozchod!
Tradice praví, a netýká se jen Vánoc, že je třeba vrátit do konce roku všechny půjčené a cizí věci.