foto: www.vavruska.info

Rozhovor s Jakubem Vavruškou

Nevíte, co od tanečních můžete čekat? Máte strach, že to bude nuda? Abyste věděli, do čeho jdete, rozhodli jsme se vám to trochu přiblížit, a vyzpovídali jsme proto přímo tanečního mistra Jakuba Vavrušku.

Proč by podle vašeho názoru měli lidé chodit do tanečních? Co jim to přináší?

Podle mě jsou taneční součástí všeobecného vzdělání. Lidé by je měli absolvovat, protože nejde jen o to naučit se tančit, ale i o to, dozvědět se, jak by se měl člověk chovat ve společnosti.

A co mohou zájemcům nabídnout konkrétně vaše taneční?

Dříve byly taneční důležitá, ale nudná záležitost. My se to snažíme změnit. Chceme, aby to lidi, kteří k nám chodí, bavilo. Proto jsme také zvolili slogan ‚Taneční, které vás baví‘.

Jak dlouho už vaše taneční fungují?

Já jsem dělal taneční kurzy už dva roky při studiu na vysoké škole. Teď mám deset let po škole, takže je to dvanáct let.

Co podle vás baví účastníky vašich kurzů nejvíc?

Já si myslím, že lidi baví, když se mohou setkávat s kamarády i s novými lidmi jinde než ve škole. Taky je všeobecně oblíbená etiketa, která zpestřuje každou lekci. Samozřejmě se snažíme dělat taky speciální lekce, jako třeba stolování, disco, country nebo latino lekce. Každý si v tom může najít to svoje.

Jaké nabízíte další kurzy kromě těch pro mládež?

Děláme klasické taneční pro dospělé. Máme také skupinu pro vysokoškoláky nebo takzvané kurzy Lady latino pro single ženy. Potom máme kurzy pro děti od 3 do 6 let. Taky nabízíme klasický taneční klub, kde jsou jednotlivé kategorie od dětí až po seniorské páry.

Jaké máte plány do budoucna?

Budoucnost je vždycky otevřená. Rád bych naše taneční rozšířil i do dalších měst. Ale můj hlavní cíl je udržet laťku, kterou jsme si nastavili, abychom nikdy žádného klienta nezklamali.

Mnoho lidí má možná strach i z toho, že jejich taneční mistr bude příliš přísný. Abychom tedy čtenářům ukázali, že se není čeho bát, a abychom také nenudili ty, kdo do tanečních už chodili a vědí tedy, jak to probíhá, položíme vám i pár osobních otázek.

Jak dlouho se věnujete tanci?

Mně je 32 let a tančím od šesti, to znamená, že je to už 26 let. Od šesti do dvanácti let jsem dělal klasický balet. Pak jsem tři roky netancoval a od patnácti jsem začal tančit společenské tance. Latinsko-americké tance jsem dělal závodně až do 22 let. A právě v té době jsem začal s tanečními kurzy.

Jaké jste měl úspěchy, když jste tančil soutěžně?

Úspěchy jsem měl, ale držitel nějakého titulu nejsem. Možná jsem ukončil soutěžní kariéru dřív, než jsem mohl, ale pro mě byla v té době přednější vysoká škola. V určitém okamžiku jsem si řekl, že s tancováním úplně končím. To, že jsem potom založil taneční školu, byla spíš náhoda než nějaký promyšlený plán.

Jaký je váš nejoblíbenější tanec?

Já mám moc rád jive a líbí se mi taky samba. Celkově mám radši ty latinsko-americké tance než ty standardní.

Čím vás oslovil právě tanec? Kluci chtějí být spíš popeláři nebo později třeba právníci, ale taneční mistři mezi vysněná povolání zrovna nepatří.

Řada kluků si myslí, že balet je jenom pro holky, ale to není tak úplně pravda. Naopak je to pro kluky dost výhodné, protože v té skupině jsou třeba dva kluci a k nim dvanáct holek. To je potom z čeho vybírat a rozhodně to není tak špatné, jak to může vypadat. A když máte tancování v sobě, tak vás to prostě chytne, protože ta hudba je vážně příjemná.

Co děláte rád ve volném čase kromě tance?

Já toho volného času moc nemám, a když mám nějakou chvíli, věnuju se rodině, protože mám dvouletou dceru. Jinak rád lyžuju, takže každou zimu jezdím na hory. Taky rád cestuju. V létě, když nejsou taneční a je čas, tak rádi jezdíme po Evropě, po horách a tak.

Jste vždycky tak galantní, jak nás to učíte na lekcích?

Snažím se. Když mi tečou nervy, taky mi to občas ujede. Jako každý člověk se někdy zachovám tak, že na to třeba nejsem úplně hrdý.

Chcete, aby vaše dcera tančila?

Nechávám to úplně na ní. Zatím to vypadá, že je jí to prostředí docela blízké. Když ji vezmu na nějakou lekci nebo v létě na taneční soustředění, docela se k tomu má. Když bude tančit, budu rád, ale pokud půjde úplně jiným směrem, nebudu jí tancování nutit, protože to je to nejhorší, co může rodič pro svoje dítě udělat.

Chcete ještě něco vzkázat naším čtenářům?

Chtěl bych pozdravit ty, co už chodili do tanečních třeba i k nám. Vždycky, když si prohlížím fotky z minulých ročníků, tak na ty lidi vzpomínám. A lidi, co ještě do tanečních nechodili, bych chtěl pozvat a doufám, že je to nezklame, bude je to bavit a že si odnesou jenom super zážitky.

ilustrace: Rajchlová Alžběta absolvent