
Líčení - Jaro
Je jaro.
Ty krásné časy, kdy ráno již není tma jako v nejtemnější díře.
Někdy prší jako z konve, ale občas slunce vykoukne za mraky, aby se podívalo na smích dětí, které si hrají na hřišti.
Nebo na ptáky, kteří přilétají z teplých krajin.
No řekněte, komu by se nelíbilo vidět celý svět, jako na dlani.
Jenže také občas přijdou ty kruté časy, kdy vítr odvane všechnu tu krásu, kterou nám přinesou první rozkvetlé sněženky a pomalu rozkvétající koruny stromů.
Všechny krásy rozkvetou, v květnu se slunce spojí s chladným deštěm a utvoří duhu jako upletenou z těch nejbarevnějších květů. Jak je možné, že všechna krása je ukryta v jednom ročním období!?
Za toto líčení děkujeme Adéle Kudláčkové z V. B
Když začne jaro, v každém to vyvolá jiný pocit. Většinou je to krásný pocit.
Tráva se zelená v barvě smaragdů, ze zbytku sněhu rostou sněženky a bledule.
Narodí se mnoho mláďat, maminky se o ně poctivě starají.
Čápi a vlaštovky se vracejí z teplých krajin plné života a odhodlání založit novou rodinu.
Les se probouzí ze zimního spánku. Ta vůně jehličí! A o vůni květin ani nemluvím!
Když se ráno probudíme a půjdeme se projít po louce, bude nám připadat, že rosa, je jako milion diamantů.
Slunce začíná hřát, dny jsou delší a delší a tu a tam se přežene aprílový deštíček. Možná, že i jako slunce, se začnou lidé usmívat, budou vlídnější a budou se radovat z jarních měsíců, plných lásky
Za toto líčení děkujeme Evě Pumrové z V. B
