englishPohádka
Jak se Cip class="large"ísek narodil
Jednou vyšla Manka z jeskyně a povídá: “Rumcajsi, narodil se nám synek a budeme mu říkat Cipísek.” “To si musím na radost vystřelit z pistole!” křikl loupežník Rumcajs. Nabil do pistole žalud a silně vystřelil, že to bylo slyšet z lesa Řáholce až do města Jičína. “A teď se na našeho synka podívám.”
Cipísek ležel v kolíbce z dlabaného borového polena, protože borovice je měkčí než dub a tolik netlačí. Pod hlavou má polštář z mechu a přikrytý je lopuchovým listem. “Víš co, Manko, já mu udělám střevíčky,” povídá Rumcajs. Manka mu řekla, že nemá rozum. “Vždyť Cipísek udělá první krůček nejdřív za rok.” “Ten kluk bude chodit už od neděle za týden,” povídá na to pyšně Rumcajs. “Jednou jedna ještěřička utíkala do věříčka,” usmála se Manka a odešla hloub do lesa Řáholce poprosit lesní včely o vosk, aby bylo Cipíska čím natírat po koupeli.
Rumcajs se dal do šití střevíčků. Protože kdysi býval ševcem, ušil je snadno z mladé habrové kůry a na špičce ozdobil sojčím pírkem. Obul ty střevíčky Cipískovi, opatrně ho zas přikryl lopuchovým listem a šel odkrojit kousek kůry javorové a kousek bukové, aby bylo Cipískovi na kazajku a na kalhoty. Nic se mu nezdálo dost dobré, šel od stromu ke stromu, a když už byl hluboko v lese, zaslechne, jak Manka od jeskyně volá: “Kdepak s tím Cipískem chodíš? Hned ho dej zpátky do kolíbky!” Rumcajs se rozběhl k jeskyni a už cestou volal: “Já bych ho tam, Manko, rád vrátil, jenže já ho neodnesl!” Manka obrací v prázdné kolíbce lopuchový list a naříká: “Tak ho odnesl jestřáb. Nebo si pro něho přišla liška. Nebo ho popadl jezevec. Nebo ho ukradla vrána.”
.....pokračování v příštím čísle...