Eva píše z Texasu

 

Na začátku loňského srpna jsem odjela studovat do USA a zároveň si tak splnila svoje dlouholeté přání. K rozhodnutí vycestovat, postavit se na vlastní nohy a vykročit do neznáma jsem měla spoustu důvodů: zlepšit si svojí angličtinu, poznat nové lidi, jejich návyky a zvyky, vidět nová místa na světě, zažít jiný školský systém a zkrátka celkový „americký život" na vlastní kůži.

Nyní se hlásím po sedmi měsících z texaského města Fort Worth. Když se řekne Texas, první, co by si člověk pravděpodobně představil, je poušť a kovboje uhánějící na koních. Avšak toto (mé původní) očekávání bylo vyvráceno hned během prvních hodin pobytu. Sice zde opravdu postrádají tu pravou přírodu, mnoho parků tady nenajdete, avšak o pouštích zde mluvit nelze a kovboje lze najít jen ve vyhrazené malé části jinak moderního a rozsáhlého města.

Žiji u host-rodiny, se kterou přes různé neshody vycházíme stále dobře a které budu napořád vděčná za poskytnutí zázemí na celých deset měsíců a tím pádem zrealizování mého snu. Trávíme společně víkendy a většinu času o prázdninách. Díky nim jsem například viděla poprvé v životě baseballový zápas, hrát hokejový tým Dallas Stars, složený mimochodem i ze 3 českých hráčů, navštívila San Antonio a Dallas, procestovala severní Texas a užila si tak i kousek americké přírody, když jsme byli stanovat o prázdninách během Díkuvzdání...

Náplní většiny mého dne je trávení času ve škole a v jejím areálu, proto bych vám ráda popsala největší rozdíly, které pro mě byly občas až překvapující. Chodím na North Side, střední školu, již navštěvuje přes 1300 studentů a která je v porovnání s ostatními městskými 'high schools' považována za tu menší. Škola se skládá ze 4 hlavních budov (přičemž každá z nich mi velikostí připomíná naše gymnázium), z basebalového, (amerického) fotbalového hřiště, běžeckého oválu, 2 tenisových kurtů a venkovní tělocvičny.

Pokračování ze strany 3.

Jeden z velkých rozdílů v americkém školství je možnost navolit si libovolný počet předmětů. Volba je založená na preferencích studijního oboru a samozřejmě také ochotě se vzdělávat. Cílem středoškolského studenta je získat požadované kredity k získání maturitního diplomu, čehož je schopný v podstatě každý jedinec, který vloží jen trochu práce do svého studia. Navíc v té práci není sám; učitelé, mající se studenty daleko přátelštější vztah a otevřenější přístup, se snaží nabídnout pomoc každému.

Škola dále nabízí širokou škálu nejrůznějších programů a specializací (učitelská, inženýrská, lékařská…), ze kterých si student může vybrat jednu, které se věnuje po celé čtyři roky. To se mu hodí ke studiu na vysokou školu. Například North Side je vyhlášená pro svůj „medical program", díky němuž studenti pomáhají v blízké nemocnici a více se tak seznámí s lékařským prostředím.

Každý den máme stejný rozvrh s týmiž osmi předměty. Mezi předměty jsou pouze pěti minutové přestávky. Škola začíná v 8:20 a končí v 15:35.

Nejlepší jsou podle mě volnočasové aktivity. Člověk si může vybrat z mnoha různých sportů, ale také z tanečních oborů nebo se stát roztleskávačkou či hrát v kapele, zpívat ve sboru nebo zažít armádní výcvik. Každý sport má vyhrazenou sezónu, proto se mohou sportovci během roku účastnit více aktivit. Tréninky jsou každý den před anebo po vyučování, poté většinou dvakrát týdně zápasy. Návštěva na jiných školách mi ukázala, jak je pro každou školu důležité udržovat onoho „školního ducha", mít svoji barvu a maskota. North Side má vínovou a zlatou barvu, maskot je „Steer". Já jsem se stala součástí volejbalového a poté i basketbalového týmu. Dostala jsem se do skupiny úžasných lidí a získala pro mě ty nejcennější zážitky a vzpomínky, zahrnující například i jízdy pravým americkým school busem.

Nejen díky učitelům a koučům, ale i zdejším studentům se ve škole cítím, jako bych sem patřila od prvního dne.

Žiji v hispánské komunitě, doma i ve škole, takže se každý den kromě poznávání typického amerického života seznamuji i s jejich mexickými zvyky, mentalitou, jídle... Ukázali mi, jak se řídit heslem „Nikdy se nevzdávej!" Plním si svůj americký sen.

Eva Hejduková, septima, toho času studující v Texasu