foto: Kleopatra

Kleopatra

Kdo byla vlastně Kleop class="large"atra

Kleopatra VII. (69 – 12. srpna 30 př. n. l.)

Byla egyptská královna pocházející z dynastie Ptolemaiovců. Protože se jedná o nejznámější Kleopatru, vyskytuje se v literatuře i pouze pod jménem Kleopatra, někdy Kleopatra egyptská. O jejím dětství není známo téměř nic, byla třetí dcerou krále Ptolemaia XII., kdo byla její matka je nejisté, ale předpokládá se, že se jednalo o sestru Ptolemaia XII.

Nástup na trůn (51–49 př. n. l.)

Kleopatra byla jmenována spoluvladařkou svého otce.

Její otec zemřel, když jí bylo sedmnáct let.

Podle jeho závěti se stala královnou spolu se svým bratrem Ptolemaiem XIII., kterému bylo deset až dvanáct let.

Jelikož král byl nezletilý, podle egyptského práva byla Kleopatra již zletilá.

Velitel vojska, vychovatel a učitel Ptolemaia XIII vytvořil tzv. poručnickou radu a převzal moc v Egyptě.

S tímto stavem Kleopatra nesouhlasila a prohlásila radu za nelegitimní a docílila zrušení poručnictví nad sebou.

Již v srpnu 51 př. n. l. Kleopatra vládla prakticky sama.

Toto její chování porušovalo tradici, podle které osamoceně mohl vládnout jen král. Kleopatra proto v roce 49 př. n. l. musela utéci z Egypta.

Kleopatra v exilu (49–48 př. n. l.)

Není známo, kam Kleopatra uprchla, jisté je, že se jí podařilo utéci i s dostatečným množstvím zlata, aby mohla uvažovat o zahájení bojů o svůj návrat k moci.

Zdá se pravděpodobné, že z Egypta odjela do Arábie a odtud pak do Sýrie.

Zde se jí podařilo postavit armádu, se kterou se chtěla pokusit o obsazení Egypta

To se jí ale nepovedlo, protože na ni zaútočilo jiné vojsko.

Cesta k moci (do bitvy u Kanóbu; březen 47 př. n.)

Existují dvě možné verze, jak se Kleopatra ocitla u Caesara – podle jedné si ji nechal Caesar předvolat, podle druhé mu nabídla setkání Kleopatra. Nejoblíbenější verzí je, že se do paláce dostala zabalená v koberci. Za této situace se Caesar rozhodl uznat Kleopatřin nárok na trůn a jako spoluvládce určil Ptolemaia XIII.

Proti rozhodnutí se však vzbouřili Egypťané. Za této situace se Kleopatřina mladší sestra Arsinoé přidala na stranu povstalců a prohlásila se královnou. Nakonec však Kleopatra a Caesar vyhráli.

Pobyt v Římě (do 44 př. n. l.)

Roku 46 př. n. l. se Kleopatra rozhodla odjet do Říma, na tuto cestu vzala svého syna i bratra spoluvládce Ptolemaia XIV. Římanům Kleopatra do oka moc nepadla, zvlášť těžkým soustem pro ně bylo, když Caesar nechal vystavit její sochu ve Venušině chrámu, čímž ji prakticky vyzvedl na úroveň bohů. S Caesarem prý Kleopatra začala vymýšlet plány na vybudování velkého impéria. Ty se ovšem zhroutily po tom, co byl Caesar zavražděn (15. března 44 př. n. l.).

Kleopatra zůstala v Římě do přečtení závěti J. Caesara, krátce po jeho zavraždění. V této závěti však její syn nebyl ustanoven Caesarovým dědicem, a proto se rozhodla raději pro návrat do Egypta. Z její politiky je patrné, že si uvědomovala, že v Římě dojde k občanské válce, proto se snažila být neutrální.

Kleopatra a Marcus Antonius

Po bitvě u Filipp byl Marcus Antonius jako jeden z vítězů pověřen urovnáním problémů ve východní části Římské říše. V této době se Kleopatra snažila vystupovat jako samostatná vladařka nezávislá na Římu. Kleopatra se do tohoto dalšího římského vůdce zamilovala a on do ní také. Marcus Antonius žil s Kleopatrou, ale pak se na žádost Říma musel oženit s Octavianovou sestrou Octavií, tu však opustil a vrátil se ke Kleopatře a oženil se s ní. Měli spolu tři děti, a to dvojčata – dceru Kleopatru Seléné a syna Alexandra Hélia, a poté ještě syna Ptolemaia Filadelfa.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kleopatra_VII. 27.12 2016