foto: neznámý zdroj

Vánoční tradice

Vánoce jsou uctívány jako připamatování zrození Ježíše Krista, ale i slunovratu. V českých zemích je Štědrý den především rodinným svátkem. Po celodenním půstu nechyběl na stole černý kuba, pokrm ze sušených hub a krupek, bohatě omaštěný a dochucený česnekem. Následovala polévka z hrachu, různé kaše ochucené medem. V rybníkářských krajích se připravoval kapr, ale v mnohem skromnější podobě, něž v jaké se na štědrovečerním stole objevuje dnes. Pak se jedlo čerstvé ovoce, hlavně jablka, se kterými byly spojeny různé zvyky a pověry. Také sušené ovoce a ořechy byly vždy na vánočním stole jako symboly hojnosti. O dalších vánočních svátcích přicházely na stůl bohatší pokrmy jako pečená drůběž, vánočka, drobné vánoční pečivo a perníčky. K Vánocům také neodmyslitelně patří různé vánoční zvyky. Spousta lidí během 24. prosince odolává vůni vánočního cukroví i jídlem nabité ledničce. A to do té doby, než usedne ke štědrovečerníme stolu. Věří totiž, že když se postí, budou zaslouženě odměněni – uvidí zlaté prasátko. I když ho ještě nikdo nikdy neviděl. Také v dnešní době bazíruje spousta lidí na tom, aby u štědrovečerního stolu seděl sudý počet stolovníků. V případě lichého počtu by se podle pověry mohlo v příštím roce vloudit do domu neštěstí. U štědrovečerního stolu se také často prostírá jedno místo navíc. Toto místo je určené pro náhodného osamělého člověka, anebo je vzpomínkou na ty, kteří nás opustili a už nikdy s námi u jednoho stolu nezasednou. Podle pověry je rovněž nepřípustné, aby od štědrovečerní večeře kdokoliv vstal. Věřilo se totiž, že ten, kdo od stolu vstane, do roka zemře. Se štědrovečerní večeří je spojen ještě další vánoční zvyk: Naši předkové ovazovali nohy štědrovečerního stolu provazem nebo řetězem. Věřili, že jedině tak celá rodina zůstane v příštím roce pohromadě. Šupiny z kapra zásadně nevyhazovat! Podle vánoční pověry vám totiž mohou v následujícím roce zaručit dostatečný přísun financí. A to v případě, když si je během štědrovečerní večeře schováte pod talíř, nebo je budete po celý rok nosit v peněžence. K nejznámějším vánočním zvykům, jež v sobě mají kus lidové pověry vztahující se ke zdraví, nemoci a smrti, patří rozkrajování jablek. Z rozkrojeného jablka naši předkové věštili, jak to bude se zdravím jednotlivých členů rodiny v nadcházejícím roce. Pokud měl jádřinec tvar hvězdy, dotyčný měl být po celý příští rok zdravý. Pokud měl jádřinec tvar kříže, znamenalo to nemoc nebo smrt. Jedním z vánočních zvyků, jenž si udržel oblibu až do dnešní doby, je pouštní lodiček vyrobených z ořechové skořápky vlašského ořechu a svíčky. Tímto zvykem během Štědrého večera hádali naši předci svou budoucnost. Lodičky pouštěli například doma v lavoru s vodou. Důležité bylo zhotovit si svou vlastní lodičku, která by pak byla schopná zodpovědět otázky týkající se budoucnosti, lásky, rodiny či zaměstnání.

Zajímavostí je, že se dříve stromeček zavěšoval ke stropu, aby nezabíral v domě místo.