Jak udělat dobrou reportáž?

Dnes opět na tomto místě pokračujeme v našem seriálu, v němž si postupně představíme hlavní novinářské žánry a vysvětlíme si užitečné zásady pro jejich úspěšnou tvorbu. Tentokrát je tedy na řadě reportáž.

Reportáž se od zprávy a dalších novinových útvarů liší tím, že vždy obsahuje výsledek autorova pozorování a jeho přímého prožitku z popisované události. Narozdíl od jiných typů článků, jako je třeba rozhovor nebo zpráva, nelze reportáž nikdy vytvořit "od stolu", tedy třeba po telefonu, nebo na základě informací z internetu. Reportér se musí prostě na místo reportáže osobně vypravit, aby mohl přinést nejen informaci, ale také dokázal předat čtenářům emoce, popsat atmosféru. Čtenář by měl mít po přečtení dobré reportáže dojem, že prostřednictvím autora byl sám skoro na místě popisované události.

Pokud je to jen trochu možné, měly by reportáž doprovázet vždy fotografie, které dojem z popisovaného umocní. Platí pravidlo, že dobrý a výstižný snímek řekne víc než tisíc slov. Někdy je možné udělat reportáž jen za pomoci fotografií s popisky, ale naopak reportáž bez aktuální fotky působí přinejmenším nevěrohodně.

Další neopominutelnou součástí jsou přímé výpovědi účastníků dění, svědků či aktérů události. Zde platí v rozumné míře čím více, tím lépe. Ideální je pokud citace lidí z místa zabírají třeba i polovinu výsledného textu. Je-li to možné, měli by být zastoupeni respondenti, kteří událost či situaci mohou hodnotit a popisovat z různých úhlů nebo na ni mají rozdílné názory. Protože dopředu netušíte, co se od koho můžete dozvědět, je potřeba oslovit co nejvíce osob za cenu toho, že ne všechny jejich výpovědi nakonec použijete.

Reportér tedy nesmí být hlavně líný - za reportáží vyrazit, pozorovat, fotografovat, ptát se... Vše ostatní se postupně naučí a s každým dalším pokusem budou jeho reportáže lepší a lepší.

Budeme se těšit na ty vaše!