zdroj: stalo-se.cz

Porýní

 

7. března 1936 vstoupil německý Wehrmacht na území demilitarizovaného pásma Porýní.

Ozvěny Versailleské mírové smlouvy

Po První světové válce rozhodlo Společenství národů (neúspěšný předchůdce OSN) o vytvoření demilitarizovaného pásma, které se rozléhalo na levém břehu Rýna do vzdálenosti 50 km. Proč zrovna tato oblast? Mělo se jednat o budoucí ochranu Francie proti případnému pokusu o expanzi Německa. Byly zde dosazeny francouzské jednotky. Ty se ve 20. letech stáhla pod podmínkou, že proběhne úplná demilitarizace této oblasti.

Zkouška velmocí

Hitler využívá mezinárodního rozruchu, který přinesla italsko-etiopská válka (mezi lety 1935-1936), a rozhodne se přičlenit opět Porýní k Německu. Tímto aktem porušil Versailleskou smlouvu. Německé vojsko mělo při obsazování pokyny, aby se při případném střetu s francouzskými vojáky stáhlo. Hitler tímto aktem vyzkoušel, co vše si může dovolit vůči velmocím. Francie byla rozzuřena, ale dospěla k názoru, že bez Velké Británie nic nezmůže. Reakcí na remilitarizaci byla konference v Paříži, na které došlo ke zmírnění francouzského postoje. Na následném zasedání v Londýně bylo usneseno, že obsazení Porýní porušuje Versailleskou smlouvu. Ale další krok mocnosti nepodnikly...

Hitlerova záminka

K tomuto odvážnému aktu potřeboval Hitler nějakou záminku. Tu našel v podobě smlouvy mezi Francií a SSSR z roku 1935. Tato dohoda totiž opravňovala tyto dvě země k případnému zásahu proti Německu, kdyby se chovalo agresivně, a vše by bylo možné udělat bez souhlasu Společnosti národů. To rozlítilo Německo, které prohlašovalo, že porušují Locarnskou dohodu (1925, bezpečnostní charakter mezinárodních záruk německých západních hranic). Podle von Ribbentropa (1893-1946, Hitlerům ministr zahraničí) mohla Francie sama rozhodovat, co považuje za agresivní krok ze strany Německa.

A co Velká Británie?

Velká Británie se vyjádřila, že není nic překvapivého na touze Německa vykonávat státní suverenitu nad celým svým územím. Aby usmířila Francii, uzavřela s ní dohodu o pomoci v případě napadení cizí mocností. Britský vládní kabinet navíc došel ke shodě, že vojenská odpověď z britské strany by neměla šanci na úspěch. K tomuto názoru se připojil i Winston Churchill.

Dokonce se objevovaly i hlasy, aby Německu

byly navráceny i některé jeho kolonie. K tomuto účelu byla zřízena i komise, která ale k žádné shodě nedošla.

Hitler byl nervózní

Paul Schmidt (tlumočník Hitlera) nám přibližuje situaci, jak se Hitler vyjadřoval o této operaci:

"Těch 48 hodin po vpádu do Porýní bylo nejnapínavějším momentem v mém životě, říkával nejednou Hitler, dokonce ještě během války."

Paul Schmidt - Hitlerův překladatel; zdroj:wearysloth.com