15.3. Mezinárodní den morčat

15. března je světový den morčat. Morče si lidé často pletou s křečkem nebo dokonce i s myší. Moje kamarádka má morče jménem Einstein a já tento článek píšu pro něho. Světový den morčat slavíme díky morčeti Knoflíčkovi druhém. Knoflíček pochází ze šlechtického rodu AndyMar. Morče domácí patří mezi hodně oblíbené domácí mazlíčky a to převážně v Severní Americe a v Evropě. Když se morčata chovají v domě, dosahují hmotnosti 800 až 1250 g, jsou ale některé výjimky, kdy morčata váží až 1800 g, ale mají délku těla 20 až 36 cm. Páření probíhá v době říje trvající 24 hodin, samičce se rodí jedno až šest mláďat s průměrnou porodní váhou 90 g. Mláďata porodí většinou v noci nebo brzy ráno, není to vždy tak. Morče domácí pochází z divokého morčete. Ještě před tím než dobyli Jižní Ameriku, tak Španělové morčata jedli (morčata se jedí i teď). V té době se už docela často chovala morčata jako mazlíčci dětí. Morčata se také používala jako obětní zvířata, kněží z jejich vnitřností věštili budoucnost a ukládali je do hrobů zemřelých. Vědci už našli několik mumifikovaných morčat nalezená ve vykopávkách inckých sídlišť. Morčata se ale také mezi sebou dorozumívají. Víte jak?

Kvíkání – morče chce pozornost, chce jíst; kvíkají také mláďata které chtějí matku

Bublání či cvrkáni –znamená to spokojenost, klid; bublají i samice v říji

Cvakání zubů – značí hrozbu, strach, hněv

Pískání – pískání je pro ně něco jako naše řeč

Rumba – tanec, kterým naznačuje samec zájem o samici, samec se pohybuje při rumbě pomalu, napnutý a vydává jakési mručení

Zívání –zívání znamená spokojenost či únavu, podle jiných zdrojů výraz podřízenosti po boji

Autor: Ellen Víchová