Aprílové rozhovory

 

Zeptali jsme se v naší škole, a to nejen našich spolužáků, zda je někdo nebo jestli oni někoho pořádně napálili na apríla.

Amálka 3.A:

Můj táta mi říkal, že mi připraví boty a dal do nich šlehačku. Samozřejmě jsem do nich nohy strčila.

Monika Hejná (zástupkyně prvního stupně):

Jednou mě vyvedly aprílem žáci, když za mnou přiběhli a volali, že si ve třídě kluci házeli antistresovým míčkem a že se jim roztrhl a mouka z toho míčku je po celé třídě. Tak jsem na to skočila a celá zoufalá běžela do třídy s představou, jak to všude bude bílé, protože už se jim to jednou povedlo a museli jsme vysávat celou třídu. Ale teď se nic nestalo a mě se ulevilo.

Amálka 3.B:

Jednou mi tát řekl že mi zmizel plyšák a že mi dá nového. A já jsem byla napjatá jaký to bude a on mi řekl: ,,APRÍL“!

Paní vychovatelka Petrovičová:

Bylo to když jsem byla holka, ještě na základce. Napálila jsem svojí mamku tím, že jsem jí řekla že potřebuju peníze na obědy a my odcházeli a

mamka si začala sundávat boty a hledat peníze. V tu chvíli jsem řekla apríl! A první co mamka udělala bylo to, že mi dala pohlavek.

Paní ředitelka Ivana Vaňková:

Mně se stalo, že když jsem přišla do třídy, tak se všichni žáci schovali pod lavici, a pak na mě vybafli a řekli: ,,APRÍL“!

Ríša 2.C:

Táta mi před postel dal slupku od banánu, ale řekl mi, že mi tam dal papuče a já po té slupce uklouznul. Naštěstí mi tam dal táta polštáře.

Ája 3.A:

Můj bratr mi řekl, že vidí koně a když jsem se koukla směrem, kterým se díval, tak mi sebral batoh.

A jaké apríly se staly vám? Napište nám do redakce!

Autor: Kateřina Dominiková a Anežka Žížalová

foto: Markéta Žítková