
Vánoční skřítci ve Skandinávii
Severské Vánoce ve Skandinávii se neslaví stejně jako u nás v Česku, ale dárky tam nosí skřítci. Skřítek, charakterizovaný plnovousem a velkým břichem, v domě často provádí všemožné nezbednosti, proto si ho hospodáři o Vánocích usmiřují. Lidé jim za to dávají misku rýžové kaše. Rodiče také na Štědrý den schovávají malé figurky skřítků po bytě, domě i zahradě a děti je mají za úkol najít. Kdo jich najde nejvíce, vyhrává.
Na Štědrý den jedí i lidé rýžovou kaši, ve které hledají mandli. Ten, kdo má štěstí a najde mandli, dostane odměnu např. marcipánové prasátko. Oblasti dále za severním polárním kruhem jsou o Vánocích nejen ponořeny do měkké sněhové peřiny, ale také do VĚČNÉ tmy. Ve Skandinávii je už po třetí hodině odpolední tma. I proto jsou Skandinávci ,,posedlí“ rozsvěcením svíček, protože svíčky jim dávají teplo a světlo.
Ve Skandinávii je už samotný advent, který stejně jako u nás začíná první adventní nedělí, nádherný. Ulice, zahrady, domy jsou už ozdobeny a osvětleny vánočními světýlky. Na rozdíl od nás to seveřané moc nepřehání s předvánočním úklidem. Naopak tráví volné chvilky s rodinou a kamarády. Společně pečou cukroví, nejčastěji „pepparkakor“ či „klejner“ (jsou to sušenky ze zázvorového těsta na způsob naších perníčků) nebo vanilkové věnečky “vanillekrans“. Vánoční výzdoby vyrábějí z papíru nebo slámy. Ke všemu se hojně popíjí tradiční vynikající vánoční punč neboli glögg, víno svařené s přídavkem koření, rozinek, mandlí a tvrdého alkoholu. Ještě více si předvánoční období užívají děti, které dostávají drobné dárky každý den, buď v ponožkách nebo v adventním kalendáři.
Autor: Helenka Zhou
