foto: https://living.iprima.cz/bydleni/

VELIKONOCE - největší křesťanské svátky

 

Znáte všechny barvy období, které předchází Velikonocům? Zde přinášíme jejich souhrn v letošním roce:

- do 16. února letos trval masopust

- Popeleční středa 17. února - konec masopustu a začátek půstu

- Květná neděle 28. března - začíná svatý týden, příjezd Ježíše do Jeruzaléma

- Modré pondělí 29. března - nenáboženský tradiční název

- Žluté úterý 30. března - nenáboženský tradiční název

- Škaredá středa 31. března - připomínka Popeleční středy

- Zelený čtvrtek 1. dubna - památka Večeře Páně

- Velký pátek 2. dubna - Umučení Páně

- Bílá sobota 3. dubna - pohřbení Ježíše

- Boží hod velikonoční 4. dubna - vzkříšení Ježíše

- Červené pondělí 5. dubna - pomlázka (nenáboženská tradice)

- Bílá neděle 11. dubna - druhá velikonoční neděle

Jak se stanovuje termín Velikonoc?

Datum velikonočních svátků se určuje podle data první neděle po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Jarní rovnodennost připadá na 20. až 21. března (letos 20. března), v závislosti na pohybu Měsíce pak velikonoční čas přijde v následujících týdnech. Nejdříve můžou Velikonoce být 21. března, nejpozději pak 26. dubna. Tradičně tak Velikonoce připadají na březnový nebo dubnový měsíc, tedy na první jarní měsíce. Proto se jim taky přezdívá svátky jara. Přičemž ale nikdy není jisté, jestli jaro už během Velikonoc bude v plném rozpuku, nebo naopak bude kolem nás ještě sníh.

Velikonoční zvyky a tradice

Pomlázka a zdobená vajíčka jsou nejvýraznější symboly Velikonoc.

Pomlázka by měla být vlastnoručně pletená z mladých vrbových proutků a ozdobená stuhami, protože proutky přináší zdraví a mládí každé dívce nebo ženě, která s nimi dostane našleháno. Počet stuh označuje, kolik dívek a žen pomlázka při koledě o velikonočním pondělí takzvaně „pomladila“. Vajíčka jsou zase odměnou za vyšlehání. Chlapci a muži dostávají vajíčka barvená, malovaná i jinak různě zdobená. Vzhled vajíček velmi často vychází z regionálních a místních zvyklostí a svůj význam mají i barvy.

Koledování o velikonočním pondělí patří k dosud stále dodržovaným a oblíbeným velikonočním zvykům. Na koledu chodí zásadně jen chlapci a muži, koledovat by se správně mělo jen od půlnoci do půlnoci, v některých krajích se ale koleduje jen do pondělního poledne. Koledovat domů se chodí jen k příbuzným nebo dobrým známým, venku je ale možné pomlázkou vyšlehat každou dívku nebo ženu. Tradiční odměnou za koledu jsou vajíčka, mohou to ale být i sladkosti a velmi často to také je sklenička alkoholu.

Velikonoční říkanky a básničky patří k pomlázce stejně jako vajíčka. „Hody, hody, doprovody…“ zná asi každý, ale existuje jich mnohem víc a všechny mají svůj neopakovatelný velikonoční půvab.

Polévání vodou patří k tradici jen v některých krajích společně s pomlázkou. Někde se místo vody používá parfém, ve většině případů samozřejmě levný, ne příliš voňavý a ve větším množství. Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.

Řehtačky a klapačky nahrazovaly – a někde občas ještě stále nahrazují – zvony, které "odletěly do Říma" a naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek. Znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu. Řehtačky i klapačky jsou různé – malé do ruky, ale i velké, které se vozí na trakaři. Na mnoha místech je řehtání a klapání symbolickým vyháněním Jidáše a začíná tak, že na Zelený čtvrtek chlapci s řehtačkami a klapačkami vyběhnou po mši z kostela a volají „Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme…“

Beránek a zajíček - beránek je tradiční pečivo. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u Židů – je členem křesťanského Božího stáda, o které se stará pastýř, kterým je židovský Bůh. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby. Zajíček je velikonoční symbol s původem v Německu, vznik této tradice má několik vysvětlení. Podle jednoho se zajíc často pohyboval okolo lidských obydlí a hledal tam potravu, podle jiného se dříve o Velikonocích pekl chléb ve tvaru zajíce a doprostřed se pokládalo uvařené vajíčko.

Mazanec a Jidáše - mazanec symbolizuje slunce. Těsto by se správně mělo zadělávat na Bílou neděli a mělo by být stejné jako těsto na vánočku. V dřívějších dobách mazanec nebyl sladký, připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec, aby byl hodně žlutý. Nesladké mazance se jmenovaly různě – baba, babyka, šoldr, plecovník nebo svěceník. V sladké podobě si mazanec zachoval původní kulatý tvar a uprostřed znamení kříže. Jidáše by měly mít tvar válečku, protože symbolizují provaz, na kterém se Jidáš podle křesťanského výkladu oběsil. Praktičtější vysvětlení pečení Jidášů je, že hospodyně chtěly spotřebovat zbytky těsta. Klasické těsto na Jidáše se ale připravuje z bílé mouky a medu.

Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené – ideálně krátce před velikonočními svátky – se pak zdobí kraslicemi. Obilí se vysévá i v současné době, účel je ale především dekorativní.

Zdroj: https://www.finance.cz/519823-kdy-budou-velikonoce/

http://www.milujivelikonoce.cz/

Přejeme všem hezké a aspoň trochu veselé Velikonoce.

Redakce

foto: https://www.finance.cz/