česky
foto: Sedláková Barbora A ještě jedna THÁLIE
Možná si říkáte, že jeden článek o Thálii už stačil…Dovolím si s Vámi nesouhlasit. Toto číslo Vlaštofky je jakýmsi kulturním shrnutím uplynulých měsíců, a tak nemůže chybět ani vyhlašování prestižního ocenění udělovaného každoročně Hereckou asociací. My jsme měli to štěstí, že jsme byly u toho a 28. března jsme se tedy alespoň na chvíli pokusily infiltrovat do světa divadla a potažmo šoubyznysu.
Již před vstupem do Národního divadla, kde se celý galavečer odehrál, jsme mohly pozorovat herečky, baletky a zpěvačky pózující pro fotografy, hodnotit jejich róby a při tom všem se alespoň pokusit nevypadat moc vykuleně. Poté, co jsme si odložily věci do šatny, jsme si šly chytře stoupnout přímo naproti dveřím, aby nám neunikl jediný procházející člověk. Novináři, kteří tvořili půlkruh kolem vstupních dveří, se neustále přibližovali směrem ke středu a pro nově vstupující tak bylo téměř nemožné projít bez vyfotografování.
Lístky jsme měli na druhou galerii přímo naproti jevišti, viděli jsme tudíž úplně vše, dokonce i ten krásný lustr seshora. Zkrátka celé divadlo jako na dlani! Co víc si přát?
Ceremoniál moderoval, jako každoročně, Antonín Procházka, který dokázal udržet diváky neustále bdělé. Mnohokrát se ozýval i smích, neboť vsuvky, ve kterých pan Procházka uváděl diváky do hereckého světa, byly, alespoň pro nás, velmi vtipné a zároveň zajímavě natočené. Kromě samotných nominovaných umělců jsme měli šanci užít si také živý zpěv nebo velmi zvláštně pojatou pantomimu předváděnou za zvuků živého beatboxu.
Myslím, že vypisovat zde výherce ve všech kategoriích by nebyl úplně šťastný nápad. Řekneme Vám k tomu tedy jen to, že jste-li fandy divadla a kultury a němeli jste šanci být v Národním divadle nebo u televizních obrazovek, určitě se na celý galavečer podívejte online v archivu České televize.
Pokud to vše teď máme shrnout, vyjádřily bychom to asi takto: po celý večer jsme měly pocit, jako by na nás po celou dobu dýchal onen “herecký svět“ a bylo velice příjemné být na chvíli jeho součástí. Upřímně doufáme, že budeme mít ještě šanci se takovýchto večerů zúčastnit. A vždy si někde v hloubi duše budeme přát poznat svět divadla ze všech stránek a dostat se někdy do toho opravdového zákulisí.
Tak příští rok v Národním divadle na předávání Cen Thálie 2015!
Baruš a Aduš
P.S. Na závěr se chceme omluvit za kvalitu vložené fotografie. Na druhé fotografii si můžete prohlédnout již tradiční podobu cen - skleněné vázy z dílny Bořka Šípka.
Skleněné vázy z dílny Bořka Šípka