českyVšeobecně oblíbené omyly - 1. část
1. Pirátská vlajka - černá pirátská vlajka s lebkou a zkříženými hnáty, připsalo pirátům až teprve romantické 19. století. Nad slavnými pirátskými loděmi vlály naprosto různé vlajky s všelijakými nestvůrami nebo světci (v jednom případě třeba i beránkem).
2. Kanárské ostrovy - nebyly pojmenovány podle kanárů (Serinus canarius), ale podle psů. Své dnešní jméno dostaly ostrovy po námořní výpravě numidského krále Juby II. počátkem 1. století našeho letopočtu. Na ostrově totiž našel množství velkých, divokých a zlých psů. Nazval tedy ostrov Canaria (Canis je latinsky pes) tedy vlastně Psí ostrovy.
3. Novinářská kachna - to, čím označujeme nepravdivou novinářskou zprávu, vzniklo z celkem nevinné zkratky N.T., která koncem 17. století označovala v novinách pochybné zprávy (Non Tesaurum - neověřeno), a protože v němčině se zkratka přečte jako ,,ente" (což je německy kachna), říkáme dodnes i v češtině pochybné zprávě KACHNA.
4. Typické skotské věci nejsou skotské - kostkované mužské sukně zvané Kilt vynalezli Irové, ale samotné slovo Kilt pochází z dánštiny. Skotská gaelština je ve skutečnosti dialektem irštiny. Skotská specialita Haggis (mleté skopové vnitřnosti, vařené v ovčím žaludku) se jedla již ve starověkém Řecku, Aristofanés, o němž píše již v divadelní hře z roku 423 př. n.l. Skotská whisky byla vynalezena ve staré Číně, dříve než do Skotska se dostala do Irska, kde ji zprvu pálili mniši, slovo whisky pochází z irského Uisge beatha, odvozeného z latinského Aqua Vitae tedy živá voda.
5. Po kom se jmenuje Amerika - obecně se má za to, že po italském kupci a kartografovi Amerigu Vespuccim. Ve skutečnosti se jmenuje po bohatém velšském kupci Richardu Amerykovi z Bristolu. Ameryk byl hlavním investorem druhé zámořské výpravy Johna Gabota (Jovanni Gaboto), jehož výpravy v letech 1497 a 1498 položily základy nároku Británie na zámořské území nazývané Kanada.
6. Boty s podpadky - pro mnohou ženu neodmyslitelný módní doplněk - boty s vysokými podpatky byly původně určeny pro muže. Perští jezdci na koních dali na své boty podpatky zhruba v 9. století, aby se mohli lépe zapřít do třmenů. Na ženské boty se podpatky dostaly až začátkem 17. století, kdy bylo mezi ženami trendem imitovat pánskou módu
7. Strká pštros opravdu hlavu do písku? - Ne, to není pravda. Pštros je výborný běžec a před nebezpečím dokáže spíš utéci, než by se snažil schovat. Tento omyl vznikl asi z toho, že pštros z písku vybírá kamínky, které mu pomáhají při trávení.
8. Zvuky ve vesmíru - Každý fanoušek Star Wars si jistě vybaví otevírající scénu z páté epizody, kde se do záběru dostane velký imperiální křižník, který se za doprovodu zlověstného hučení pohybuje vesmírem. Faktem je, že hučení bychom nikdy nemohli slyšet.Ve vesmíru je poměrně slušné vakuum (v průměru připadne jeden atom vodíku na objem metru krychlového), které zabraňuje šíření zvuku. Zvuk je ve skutečnosti tlaková vlna, která ke svému šíření potřebuje nějaké prostředí, což je v případě Země vzduch. Z naší pozemské zkušenosti je samozřejmě zvláštní věřit tomu, že něco jako výbuch supernovy je vlastně jen němé divadlo. Jedním z mála skutečně korektních filmů v tomto ohledu je Vesmírná Oddysea 2001, která němý vesmír podbarvila straussovským valčíkem. Senzacechtivý divák asi uzná, že tajemné hučení dodá o trochu víc akce než němý film.